Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Případný přečas na jinou verzi uděláme, kontaktujte nás E-mailem uvedeným v profilu.
Překlad z odposlechu a vlastní spotting.
Délka epizody: 00:50:04,040
Rozlišení: 1920x1080
Poznámky a vysvětlivky:
Djordje Roš byl srbským důstojníkem Jugoslávské armády, průkopníkem vojenského letectví. V období mezi první a druhou světovou válkou vlastnil spolu se svými bratry obchodní společnost Export-import Roš a byli oficiálními reprezentanty německého těžkého průmyslu v Jugoslávii. Inicioval a významně se finančně podílel na obnově mužského srbského pravoslavného kláštera Chilandar v mnišském státě Svatá hora na řeckém poloostrově Athos v Egejském moři. V roce 1977 při své cestě na návštěvu kláštera náhle zemřel. Vděční mniši jej jako jedinou osobu, která nikdy nenosila mnišskou sutanu, pohřbili na svém hřbitově.
Generál Borivoje Mirković – „Bora“ byl zástupcem velitele vojenského letectva. Pod jeho velením provedla v noci z 26. na 27. března 1941 skupina důstojníků vojenský převrat. Pučisté snadno ovládli Bělehrad, sesadili vojenskou radu a vládu a dosadili na trůn předčasně zplnoletněného Petra II. Princ Pavel byl předán Británii, která ho internovala v Keni. Došlo k výměně mnoha vládních a vojenských představitelů. Za pučisty stáli představitelé některých srbských politických stran a na jeho přípravě se podílela britská špionážní služba.
Plukovník Uglješa Popović byl šéfem Vojenské zpravodajské služby Království Jugoslávie a jeho bratr Žarko byl jejím rezidentem. O svém působení v rozvědce napsal Uglješa Popović knihu „Desátí v pořadí“ (Deseti po redu) s podtitulem „Tajemství Vojenské zpravodajské služby bývalé Jugoslávské armády od roku 1938 do května roku 1941“. Název knihy je narážkou na zjištění kontrarozvědky, že Jugoslávie je desátou zemí v pořadí, kterou Německo plánuje dobýt. V knize se Popović zabývá i působením Very Pešić.
Maginotova linie je pevnostní systém, vybudovaný Francií v letech 1929–1940. Linie, pojmenovaná podle André Maginota, ministra války v letech 1929–1932, který prosadil její financování, chránila hranice s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem a Itálií a také některé oblasti ostrova Korsika ve Středozemním moři.
Na Jugoslávii těžce dopadly stejně jako na ostatní země důsledky hospodářské krize. Až v roce 1936 se podařilo ekonomiku země vrátit na úroveň, kterou měla před krizí. Země dostala od svých spojenců (Británie, Francie) řadu finančních injekcí, ty však nedokázaly zastavit stoupající vliv Německa, které v Království Jugoslávie masivně investovalo.
Zdroje:
Вера (ТВ серија из 2023) – Википедија [Vera (TV serija iz 2023) – Vikipedija]
Dějiny jihoslovanských zemí (kolektiv autorů)
a další otevřené zdroje
|