Fenoménem, který sdílí snad všechny národy zasažené Světovou válkou, jsou pomníky padlým. Řada z nich stojí v domovských obcích vojáků, některé ale byly instalovány i v místech, kde se vyvěšovaly seznamy padlých. Další, a to je i případ zde uvedeného pomníku, byly stavěny na viditelných místech, jako připomínka pro kolemjdoucí.
Pomník „Wolds Wagoners“ v Sledgmere (Velká Británie) je zajímavý hned v několika ohledech. Jednak nebyl postaven nově, ale využil 18 m vysoký starší kříž z konce 19. století. Ten byl postaven v historizujícím stylu (13. století), což překvapivě využil i autor poválečné připomínky 23 padlých mužů z okolí. Ti jsou zpodobněni společně s majitelem panství (Sir Markem Sykesem) v jakési novodobé alegorii středověké rytířské bitvy. Zmíněný Sir Mark pocházel z rodiny (mírně řečeno) excentriků, sám byl i diplomat (Sykes-Picotova dohoda, zemřel na chřipku při jednáních o Versaillské dohodě). Už před válkou „naverboval“ Sir Mark asi 1200 místních mužů k rezervistům, a to zajímavou metodou. Pořádal totiž dovednostní soutěž v řízení povozů, ti úspěšní dostali příležitost se zapsat k „Wagoners“ (= formani). Po vyhlášení války tak měla armáda zásobu zkušených (zejména) řidičů (ale i sedlářů atd.), kteří mohli být přiřazeni, kde zrovna bylo potřeba.
Co je ale snad nejúžasnější na celém pomníku, je veršovaný (zčásti v nářečí) příběh místních mužů, kteří odešli do války. Toto je úvodní část:
These steanes a noble tale to tell (tyto sloupy vypráví ušlechtilý příběh)
Of what men did when war befell (mužů, kteří, když vypukla válka)
And in that fourteen harvest tide (o sklizni ve čtrnáctém)
The call for lads went far and wide (vyslyšeli volání, aby šli pomoci)
To help to save the world fro´wrong (zachránit svět od špatnosti)
To shield the weak and bind the strong. (ochránili tak slabé a podpořili jednotu)
tak za chvíli u posledního dílu... |