Sherlock S04E03 (2010)

Moje vlastní titulky.

Překlad zahrnuje básničku/písničku, ovšem jelikož je to hodně textu na jeden "obraz", doporučuji tomu, kdo si to bude chtít přečíst v klidu, zpomalit nebo stopnout.

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ! (A UDĚLEJTE SI NA TO TROCHU ČASU, PONĚKUD JSEM SE ROZEPSALA... ALE SNAD TO ALESPOŇ NĚKDO OCENÍ)

ZAJÍMAVOSTI

POSLEDNÍ PROBLÉM/POSLEDNÍ PŘÍPAD
Seznam použitých zkratek

Poslední případ (The Final Problem) - FINA, Musgraveský rituál (The Musgrave Ritual) - MUSG, Gloria Scottová (The „Gloria Scott“) - GLOR, Řecký tlumočník (The Greek Interpreter) - GREE, Pes baskervillský (The Hound of the Baskervilles) - HOUN, Dům U Měděných buků (The Adventure of the Copper Beeches) - COPP, Poslední poklona (His Last Bow) - LAST, Námořní smlouva (The Naval Treaty) - NAVA, Mazarinův drahokam (The Adventure of the Mazarin Stone) - MAZA, Studie v šarlatové (A Study in Scarlet) - STUD, Skandál v Čechách (A Scandal in Bohemia) - SCAN, Reigateské panstvo (The Adventure of the Reigate Squires/The Reigate Puzzle) - REIG, Údolí strachu (The Valley of Fear) - VALL, Umírající detektiv (The Adventure of the Dying Detective) - DYIN, Prázdný dům (The Adventure of the Empty House) - EMPT, Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans) - BRUC, Podpis čtyř (The Sign of Four) - SIGN, Černý Petr (The Adventure of Black Peter) - BLAC, Ohyzdný žebrák (The Man With the Twisted Lip) - TWIS, Lepenková krabice (The Adventure of the Cardboard Box) - CARD, Tři Garridebové (The Adventure of the Three Garridebs) - 3GAR, Modrá Karbunkule (The Adventure of the Blue Carbuncle) - BLUE, Nezvěstná šlechtična (The Disappearance of Lady Frances Carfax) - LADY, Tančící figurky (The Adventure of the Dancing Men) - DANC, Škola v Priory (The Adventure of the Priory School) - PRIO

(seznam zkratek všech kanonických děl najdete např. na http://www.fext.cz/cokoliv/sh-acc.htm)

Jméno odkazuje na povídku FINA, která měla být - a na osm let i byla - posledním holmesovským dílem, v němž se měl Holmes spolu s Moriartym zřítit do hlubin Reichenbašských vodopádů. Ovšem co se týče děje, povídka nemá s epizodou příliš společného (jistě také proto, že již byla adaptována do poslední epizody druhé série The Reichenbach Fall - Reichenbašský pád). Zajímavé je ovšem porovnání postavy Eurus s Moriartym. Ačkoliv v seriálu se Moriartyho jméno objevuje již od první epizody první sérii, v Kánonu se Moriarty objevil právě až ve FINA, a to zcela zjevně pouze proto, aby zajistil Holmesovi „důstojný konec“ z rukou jeho zločineckého protikladu. Ačkoliv měl „ovládat Londýn“, až do této povídky o něm nikde nebyla nejmenší zmínka. Dalo by se říci, že odhalení, že Sherlock má ve skutečnosti ještě sestru, která je rovněž jeho zločineckým protikladem, a jejíž negativní vliv je možno pozorovat v celé sérii, je vlastně v kanonickém duchu. (Nehledě na to, že o existenci Holmesova jediného kanonického bratra Mycrofta se dozvídáme až poměrně pozdě - viz níže.) S výjimkou FINA tato epizoda čerpá především ze dvou povídek - MUSG a GLOR (více viz níže), které popisují jedny z Holmesových prvních případů a v nichž se dozvídáme několik málo střípků z Holmesova života před tím, než se seznámil s Watsonem. Watson v obou těchto příbězích vystupuje pouze jako posluchač, zatímco „Watsonovskou“ roli zastávají Holmesovi bývalí spolužáci, podle všeho jeho jediní „prokazatelní přátelé“ (ačkoliv Reginalda Musgravea tak Holmes výslovně nenazývá). Dále by se dalo najít několik podobností např. s nekanonickým románem Nicholase Meyera The Seven-Per-Cent Solution (česky vyšlo jako Prokletí Sherlocka Holmese), resp. jeho filmovým zpracováním z roku 1976, a filmem The Young Sherlock Holmes (česky Pyramida hrůzy) z roku 1985 s Nicholasem Rowem v hlavní roli. Obě díla se snaží vysvětlit Holmesovu povahu traumatem z jeho dětství/mládí (což má být patrně také důvod, proč Holmes nikdy o své minulosti nebo o své rodině příliš nemluvil) - v The Seven-Per-Cent Solution to je rodinná tragédie (s níž má, mimochodem, co dělat Moriarty, který ve skutečnosti vůbec není zločincem), v The Young Sherlock Holmes smrt jeho první lásky Elizabeth (Moriartyho rukou). Takřka až hypnotické schopnosti Eurus pak připomínají (s výjimkou Mlčení jehňátek a Doctora Who - obojí viz níže) film The Woman in Green (Dáma v zelené) z roku 1946, jedenáctý z klasické série s Basilem Rathbonem v hlavní roli, kde ona titulní „dáma v zeleném“ byla spolčená s Moriartym a využívala svých schopností k naplnění jeho zločinných cílů.

letadlo plné lidí v bezvědomí připomíná epizodu A Scandal in Belgravia (Skandál v Belgrávii), kde bylo letadlo plné mrtvých, což pak připomíná bondovku On Her Majesty’s Secret Service(V tajných službách Jejího Veličenstva), kde se ovšem jednalo o metro

tlustý Mycroft - v povídce GREE, první, v níž se postava Sherlockova bratra objeví, je Mycroft popsán jako někdo mnohem „větší a silnější než Sherlock“, se „sádelnatou tváří“ (nic však nenaznačuje tomu, a taky tak nikdy předtím nebyl zobrazen, že by mě být zase až tak tlustý)

jeden z portrétů v Mycroftově domě vypadá velmi podobně jako Mycroft samotný, resp. jeho představitel Mark Gatiss, což je s největší pravděpodobností odkaz na HOUN, kde pomůže pachatele odhalit jeho podobnost s obrazem staletí mrtvého šlechtice

Mycroftova tajná zbraň - zbraň schovaná v deštníku připomíná britský špionský seriál The Avengers (překlad by byl „Mstitelé“) ze 60-70. let, jehož hlavní hrdina John Steed (jehož hrál ve většině epizod Patrick Macnee) měl podobně jako Mycroft schovaný kord/meč v deštníku nebo ve vycházkové holi

Sherlockova tajná sestra
– tajný sourozenec - podobně jako nyní o Eurus se i v Kánonu dozvídáme o Holmesově sourozenci - jeho jediném kanonickém sourozenci Mycroftovi - poměrně pozdě; první zmínka o Mycroftovi je až v povídce GREE, která vyšla až 6 let po první STUD a která je součástí až čtvrté holmesovské knihy, na začátku této povídky Watson uvádí: „Během naší dlouhé a důvěrné známosti se přede mnou Sherlock Holmes nikdy nezmínil o svých příbuzných a jen zřídka o svém dřívějším životě. Tato zdrženlivost z jeho strany jen zesilovala dojem jisté nelidskosti, jímž na mě působil; někdy jsem se dokonce přistihl, že ho pokládám za izolovaný fenomén, za mozek bez srdce, který si to, co mu chybí na lidském cítění, vynahradil nadprůměrnou inteligencí. Odpor k ženám a nechuť k uzavírání nových přátelství byly typickými vlastnostmi jeho citově nezaložené povahy; nicméně naprosté mlčení o vlastní rodině ho charakterizovalo stejně dobře. Už jsem pomalu začínal věřit, že snad je sirotek a žádné žijící příbuzné nemá, avšak jednoho dne mi k mému velkému překvapení začal vyprávět o svém bratrovi.“
– Sherlockova sestra - ačkoliv se mezi holmesology i fanoušky daleko více spekulovalo o dalším bratrovi Sherlocka a Mycrofta, koncept, že se ve skutečnosti je třetím ze sourozenců sestra, není také úplně nový - někteří holmesologové vychází z COPP (kde Holmes prohlásí: „Přiznám se vám, že bych nikterak neuvítal, kdyby se o takové místo ucházela má sestra.“) a existuje rovněž série YA knih, jejichž hlavní hrdinkou je Enola Holmesová, Sherlockova o 20 let mladší sestra (série vycházela v letech 2006-2010 a její autorkou je Nancy Springerová)
– zlý sourozenec - Eurus není jediným Holmesovým sourozencem, který se dal na dráhu zločinu, např. ve filmu Sir Arthur Conan Doyle's Sherlock Holmes (Sherlock Holmes Arthura Conana Doyla) z roku 2010 terorizuje Holmesův bratr Thorpe Londýn armádou robotických dinosaurů, a v některých pastiších vystupuje jako záporná postava dokonce Mycroft (v jednom, který kvůli spoilerům nebudu jmenovat, je dokonce odhalen jako Jack Rozparovač)
– Eurus - bůh východního větru, jeden ze čtyř řeckých větrných bohů Anemoi - Boreas (bůh severního větru), Zephyrus (bůh západního větru), Notus (bůh jižního větru) a Eurus (bůh východního větru)
– východní vítr - „Zvedá se východní vítr, Mycrofte.“ - odkazuje na epizodu His Last Vow (Sherlock o něm na Johnovu otázku řekl toto: „Východní vítr je strašlivá síla, která zpustoší vše, co jí stojí v cestě. Vyhledává nehodné a smetává je ze Země. To jsem byl obyčejně já.“), která zase odkazuje na povídku LAST, která se odehrává 2. srpna 1914 (a východní vítr zde tedy reprezentuje blížící se válku): „Zvedá se východní vítr, Watsone.“ - „Ani bych neřekl, Holmesi. Je tak teplo.“ - „Milý Watsone! Všechno se mění, jen vy zůstáváte stále stejný. Přesto se zvedne východní vítr, takový, jaký ještě Anglie nepoznala. Ale bude to přesto boží vítr, a až bouře pomine, objeví se v sluneční záři čistší, lepší, odolnější země.“

„Proč bys to dělal, tuhle… pantomimu?“ - trochu zbytečná otázka, Mycroft měl vědět, že Holmes „nikdy nedokáže odolat dramatickému efektu“ (NAVA) ani že „nikdy nedokáže odolat, aby nevytvořil dramatickou situaci“ (MAZA); nějakou podobu „pantomimy“ pak Holmes používá hned v několika případech jako nástroj, jak vyřešit případ (př. ve STUD, SCAN, REIG, VALL nebo DYIN)

„Promiňte, gongu nikdy neodolám. Nebo trošce dramatu.“ - Holmes se o svém sklonu zmiňuje v NAVA - „Watson vám dosvědčí, že nikdy nedokážu odolat dramatickému efektu“ (hodně podobně také v MAZA - „… nikdy nedokážu odolat, abych nevytvořil dramatickou situaci“) - a rovněž v románu VALL - „Watson tvrdí, že dělám z normálního života drama. Mám v sobě nějakou uměleckou žilku, která se stále bouří a vytrvale se domáhá dobře zrežírovaného představení.“ - a do třetice například v EMPT, kde se Watsonovi omlouvá za přílišnou teatrálnost

„Fajn, vy dva, peníze vám dá Wiggins u brány, neutraťte to všechno u jednoho dealera.“ - Wiggins byl vůdcem tzv. příležitostných malých detektivů z Baker Street (Baker Street Irregulars) skupiny dětí žijících/živicích se na ulici, kteří Holmesovi za menší finanční obnosy pomáhali s pátráním, nejčastěji při hledání určitých lidí či předmětů, v románu STUD Holmes poznamenal, že „jediný z těchhle malých uličníků udělá víc práce než tucet policajtů“ - do moderní doby byli převzati jako „síť bezdomovců“, jejíž příslušníci zjevně pomohli Sherlockovi nyní

„Tohle není jeden z těch vašich idiotských případů!“ - připomíná Mycroftova slova v epizodě The Great Game - „Zapomeň na své obvyklé maličkosti. Tohle má státní význam.“ - a rovněž v BRUC - „Musíš všeho nechat, Sherlocku. Na těch tvých běžných policajtských hlavolamech teď nesejde.“

„Kdo řekl, že ‚pravda je zřídka čistá a nikdy prostá‘?“ - „Nevím a nezajímá mě to.“ - není divu, podle seznamu Holmesových vědomostí, který Watson sestavil ve STUD, bylo jeho znalost lieratury „žádná“

„Prostřední dítě. To mnohé vysvětluje.“ - prostředním ze tří sourozenců byl Holmes i ve filmu The Adventure of Sherlock Holmes' Smarter Brother (Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese) a jak napovídá český název tohoto filmu, bylo nejmladší z dětí (bratr Sigerson - podle jednoho z Holmesových aliasů) i zde tím nejchytřejším

„Je vám jasné, že já jsem ten chytrý?“ - podle samotného Sherlocka měl být Mycroft ještě inteligentnější než on, jak zmiňuje v povídce GREE, že jeho bratr je „jí (schopností pozorování a dedukce) obdařen v ještě větší míře než já“ a že Mycroft je „lepší pozorovatel a umí lépe dedukovat než on“.

„Každé rozhodnutí, které jsi kdy učinil, každá cesta, kterou ses kdy vydal, ten člověk, kterým jsi dnes… je tvoje vzpomínka na Eurus.“ - připomíná bondovku Spectre, kde hlavní padouch, Bondův téměř adoptivní bratr (jehož motivem byla také mimo jiné žárlivost), o sobě prohlásí, že je „autorem veškeré tvé (Bondovi) bolesti“

Musgrave a „její malý rituál“
– odkaz na povídku MUSG - tento případ byl jedním z Holmesových prvních, „přihrál“ mu jej jeden z jeho bývalých spolužáků z univerzity, „potomek jedné z nejstarších rodin království“, který bydlel v panském sídle Hurlstone, jedné „z nejstarších obývaných budov“ v kraji
– stejně jako v epizodě hrálo i zde roli záhadné zmizení člověka - zde to byl sluha Brunton - a klíčem k tomu, co se stalo, bylo i zde rozluštění tajemné hádanky, Brunton a Rudovous/Victor Trevor rovněž sdílejí společný osud, smrt na temném místě, v níž má jistou roli žena (Brunton se udusí v malém sklepě, kde ho uvězní těžké padací dveře)
– „její malý rituál“ - odkaz na tzv. Musgraveský rituál, sadu otázek a odpovědí, které ve skutečnosti představovaly (na rozdíl od epizody) soubor instrukcí, vlastně jakousi mapu k místu, kde se nacházel vzácný poklad
– „… kdo pod bukem mě zachrání?“ - v originálním Musgraveském rituálu jsou zmíněny buk („Kde stálo slunce?“ - „Nad dubem.“) a jilm („Kdeže stín ležel?“ - „Pod jilmem.“), buk může být odkazem na povídku COPP
– „Dál šestnáct na šest, bratře, a hle dole tu je… Plán můj, pět na sedm, dál… devět na devatenáct, bratře už pozdě je.“ - připomíná část originálního Musgraveského rituálu : „Na sever deset a deset, na východ pět a pět, na jih dva a dva, na západ jeden a jeden a tam pak pod.“

„… kde bylo do čaje vždycky dost medu“ - parafrázuje část báseň Ruperta Brooka z roku The Old Vicarage, Grantchester z roku 1912 („And is there still honey for tea?“ - „A mají pořád do čaje med?“), jejímž tématem je mj. Brookova nostalgie (v té době žil v Německu) po domově v Anglii

Sherrinford
– Sherrinford - jedno ze jmen, které chtěl Doyle původně dát svému detektivovi, než se rozhodl pro Sherlocka; podle Holmesova fiktivního životopisu Sherlock Holmes of Baker Street (Sherlock Holmes z Baker Street) William Baring-Goulda se tak jmenoval nejstarší bratr Sherlocka a Mycrofta (ačkoliv o něm v Kánonu nikde zmínka není, o jeho existenci se spekuluje již od vydání povídky GREE, kde Holmes zmiňuje, že pochází z rodu venkovských šlechticů - v té době bylo obvyklé, že nejstarší syn převzal rodinné sídlo, zatímco mladší se často věnovali kariéře ve vládě nebo ve státních službách jako Mycroft)
– ostrovní vězení samotné připomíná jiné ostrovní vězení z epizody The Sea Devils (Mořští ďáblové) kultovního britského sci-fi seriálu Doctor Who (v ČR vysíláno jako Pán času), poprvé vysílané v roce 1972, kde v něm byl uvězněn úhlavní nepřítel hlavního hrdiny The Master (který byl inspirován Moriartym), který, s pomocí svých hypnotických schopností, své vězení ovládne zevnitř, tedy podobně jako Eurus, což si ovšem hlavní hrdina uvědomí, až když už je, stejně jako nyní Sherlock, uvnitř, vydán svému nepříteli na milost a nemilost (autoři Sherlocka Steven Moffat a Mark Gatiss jsou dlouholetými fanoušky tohoto seriálu a zároveň i autory mnoha epizod obnovené série, proto předpokládám, že se z jeho strany jedná o záměrné narážky)
– interiér Sherrinfordu pak možná odkazuje na bondovky Dr. No a Moonraker - autoři seriálu jsou rovněž velkými fanoušky bondovek
– další film, na který epizoda možná odkazuje, je Shutter Island (Prokletý ostrov) Martina Scorseseho z roku 2010 s Leonardem Dicapriem v hlavní roli
– (a samozřejmě taky Azkaban…)

„John má dceru, třeba se s ní bude chtít rozloučit.“ - podle Kánonu Watson žádné děti neměl (respektive nikde se ani slůvkem nezmiňuje o tom, že by nějaké měl), a téměř určitě ne s Mary vzhledem k její předpokládané smrti, v některých pastiších je však Watson, zpravidla jako starší vypravěč příběhu z minulosti, prezentován jako dědeček - např. v románu Anthonyho Horowitze Dům hedvábí (The House of Silk).

Oscar Wilde
– známý irský spisovatel se setkal s Holmesovým autorem Arthurem Conanem Doylem v roce 1889 na večeři s Josephem Marshallem Stoddartem, zástupcem amerického časopisu Lippincott’s Monthly Magazine, který si u obou tehdy mladých spisovatelů „objednal“ romány pro svůj časopis - výsledkem této večeře (a diskuze obou spisovatelů) byl Doylův román SIGN a Wildův The Picture of Dorian Gray (Obraz Doriana Graye); někteří literární vědci se dokonce domnívají, že postava Sherlocka Holmese byla v určitých rysech inspirována právě Wildem, který na Doyla udělal podle jeho vlastních slov velký dojem (podle jiných pak byla Wildem inspirována postava excentrického Thaddeuse Sholta ze SIGN)
– Jak je důležité míti Filipa - v originále The Importance of Being Earnest (doslovný překlad „jak je důležité být vážný/upřímný, ale současně také „jak je důležité být Earnest“) s podtitulem A Trivial Comedy for Serious People („lehkovážná komedie pro vážné lidi“) - Wildova divadelní hra z roku 1895, jedna z jeho nejznámějších a nejúspěšnějších, jak už je u Wilda zvykem, jedná se konverzační komedii se satirickými prvky, hlavním tématem je předstírání záměna identity a zmatky, které z toho vzejdou, a rovněž
– lady Bracknellová - v synopsích hry popisována jako „dokonalý symbol viktoriánské serióznosti“, „přísná“ a „povrchní“, „ztělesnění vážené vyšší společnosti“, mohli bychom tedy vystopovat jisté společné rysy s Mycroftem, nehledě na to, že Mycroft je stejně jako lady Bracknellová „strážcem“ tajemství o zmizelém sourozenci jedné z postav

bomba na Baker Street - připomíná FINA, kde podle všeho Moriartyho lidé zapálili byt na Baker Street

northumberlandská střelecká divize - podle románu STUD

Holmes a převleky
– podle Kánonu měl být sám Holmes mistrem převleku (i když v Sherlockovi to příliš neuplatnit) a téměř pokaždé se mu podařilo zmást i Watsona (např. v SIGN se převlékl za starého námořníka, ve SCAN za kočího a kněze, ve FINA opět za kněze, tentokrát italského, v EMPT za shrbeného knihkupce, v CHAS za instalatéra a v MAZA dokonce za ženu), jeho nynější převlek však nejvíce připomíná LAST, kde se Holmes vydával za iroameričana Altamonta (těch několik slov, které v přestrojení za hlídače v epizodě pronese, je totiž proneseno s irským přízvukem), a také SIGN a BLAC, kde se převlékl za námořníka
– občas však převleky využil i někdo jiný, např. v románu VALL nebo povídce TWIS - poslední jmenovaný případ je asi nejbližší této situaci, jelikož se až na konci ukáže, že jedna postava byla ve skutečnosti postavou úplně jinou
– co se týče Mycrofta, ten se prokazatelně převlékl jen jednou, a to za kočího v povídce FINA

„Ale já se na vás dívám, že ano, pane Holmesi?“ - podobnou scénu bychom mohli najít ve filmu The Spider Woman (Pavoučí žena) z roku 1944, sedmým z klasické série s Basilem Rathbonem v hlavní roli - zde se Watson nechá splést „převlekem“, který ovšem ve skutečnosti vůbec žádný převlek není

Mlčení jehňátek (The Silence of the Lambs) - román Thomase Harrise (a jeho filmová adaptace s Anthonym Hopkinsem z roku 1991´), kde se podruhé objevuje jeho postava psychiatra/geniálního zločince/kanibala Hannibala Lectera, který zjevně sloužil jako inspirace pro Eurus, na Mlčení jehňátek rovněž odkazuje Moriartyho zmínka o kanibalech

„Snažíš se, seč můžeš, ale nevidíš to, neumíš se dívat.“ - Eurus zde k Sherlockovi mluví podobně jako Holmes k Watsonovi ve SCAN: „Vidíte dobře, ale nemáte onu všímavost.“

„Jsou to stradivárky.“ - „Je to dárek.“ - „Od koho?“ - „Ode mě.“
– kanonický Holmes měl housle této světoznámé značky vlastnit, podle toho, co říkal v CARD, tyto housle „které mají cenu aspoň pěti set guinejí“ pořídil „na dražbě v Tottenham Court Road za pětapadesát šilinků“
– jinou verzi toho, jak Holmes přišel ke svým stradivárkám, nabízí film Billyho Wildera The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese) z roku 1970, který patří k nejoblíbenějším filmům tvůrců seriálu - zde je Holmes dostal jako dárek od ruské primabaleríny, která si ho vybrala jako ideálního otce pro své budoucí dítě (respektive ve standardní filmové verzi je odmítl, avšak v rozšířené verzi, která však nebyla nikdy jako celek vydána, je ve „smazané“ scéně později přijal)

"Vatikánské kameje." - jeden z případů Sherlocka Holmese, který je zmíněn HOUN: „Viděl jsem svého času v novinách několik zpráv, byl jsem však krajně zaneprázdněn případem vatikánských kamejí a ve snaze vyhovět papeži jsem ztratil kontakt s řadou zajímavých případů anglických.“, zde má zvolání zjevně sloužit jako předem smluvené varování, jak jsme viděli už ve Skandálu v Belgrávii a ve Znamení tří

SLONÍ SKLO - vedoucí výpravy Sherlocka, Arwel Wyn Jones, má podle všeho rád slony, proto se v různých podobách objevují na různých místech a v různých podobách v celém seriálu

„Klingoni útočí na dolní paluby! Jsou tu taky kovbojové s černými klobouky a Darth Vader.“ - Moriarty je podle všeho fanoušek sci-fi, Klingoni jsou mimozemskou rasou z kultovního (původně) seriálu Star Trek, zatímco Darth Vader je jednou z hlavních postav filmové série Star Wars (Hvězdné války)

„Věděli jste, že jeho bratr byl výpravčí?“ - odkaz na VALL, jednoho ze dvou děl, kde se vyskytuje (resp. kde ovlivňuje děj) postava Moriartyho (Moriarty je představen ve FINA, VALL se však - ačkoliv byl román vydán později - chronologicky odehrává dříve), Holmes je podle všeho s Moriartym dobře seznámen, protože ví, že „jeho mladší bratr je v západní Anglii přednostou stanice“, krom něj měl Moriarty ještě jednoho bratra (pokud se tedy nejednalo o jednoho a toho samého bratra), plukovníka Jamese Moriartyho

„Zapněte si bezpečnostní pásy! Čeká nás neklidná noc.“ - Moriarty zde cituje americký film All About Eve (Všechno o Evě) z roku 1950

„Před šesti měsíci byl zavražděný muž jménem Evans… No, kdyby někdo u policie měl mozek, uvědomili by si, že jsou jen tři podezřelí, všichni bratři, Nathan Garrideb, Alex Garrideb a Howard Garrideb.“ - odkazuje na povídku 3GAR, v níž Holmese kontaktují Nathan Garrideb a John Garrideb, kteří ho žádají o pomoc s nalezením ještě jednoho člověka se stejným příjmením, aby se mohli dostat k dědictví po americkém milionáři Alexandru Halmiltonovi Garridebovi, nakonec se jim samotným podaří vypátrat Howarda Garrideba (ovšem všechno je nakonec trochu jinak…), v této povídce jsou role poněkud obrácené, „padouchem“ zde totiž je tzv. „zabiják Evans“; 3GAR je také jednou z mála povídek, kde dá Holmes najevo, jak moc mu na Watsonovi skutečně záleží

„Tohle máme vyřešit na základě čeho?“ - „Tohohle, nic víc nemáme.“ - ve skutečnosti to nebyla pro Sherlocka zase tak nezvyklá zkušenost, ve STUD odpověděl na Watsonovu otázku: „Nechcete snad říci, že aniž vyjdete ze svého pokoje, dovedete rozluštit kdejaký problém, s nímž si jiní nevědí rady, přestože sami znají z vlastní zkušenosti všechny podrobnosti?“ - „Zajisté. Vtom ohledu mám jistou intuici.“

"Co si o ní myslíš?" - v knihách mnohokráte Holmes žádal Watsona o jeho pohled na problém/případ/předmět, který měli před sebou (př. v HOUN a SIGN nebo v povídce BLUE), a svou žádost většinou doplnil slovy "Znáte mé metody" nebo jejich obdobou. Většinou byl však Watson podstatně méně "úspěšný" než John zde.

delirium tremens - z latiny „třesoucí šílenství“, volně přeloženo „šílenství s třesem“, jeden z příznaků odvykacího stavu alkoholové závislosti

rakev - odkaz na povídku LADY, kde rakev, určená pro svobodnou ženu, hrála důležitou roli

Irene Adler - odkaz na A Scandal in Belgravia a povídku SCAN, kde Watson o Ireně hovoří takto: "Irene Adlerová vždycky zůstane pro Sherlocka Holmese ženou všech žen… Jen málokdy jsem ho slyšel, že by o ní byl promluvil jinými slovy. Všechny ostatní ženy před ní v jeho očích blednou a ustupují daleko do pozadí…. Jedna žena však pro něj přece jen existovala, jen jedna jediná, a to Irene Adlerová, žena pochybné a sporné pověsti… A zmíní-li se někdy o Ireně Adlerové či o její fotografii, pak ji nepojmenuje jinak než oním čestným titulem žena všech žen."

„Vyvrcholení naší cesty.“ („This is where I get off.“) - možná (vzhledem k tomu, že se jedná o Moriartyho, tak nejspíše pravděpodobně) dvojsmysl, kdy anglické „get off“ znamená krom „vystoupit“ a „odejít“ také (slangově) „vyspat se s někým“ nebo „dosáhnout vyvrcholení“

„Jsem doma. Musgraveské panství.“ - scéna připomíná scénu z bondovky Skyfall, kdy se hlavní hrdina vrací do starého rodinného sídla, které má spojené s traumatickými vzpomínkami;

„Tvůj úplně první případ.“ - vyluštění „musgraveského rituálu“ nebylo Holmesovým úplně prvním případem, tím byl podle všeho případ Victora Trevora (GLOR, viz níže), který Holmese „poprvé upozornil na profesi, která se později stala jeho celoživotním údělem“ (MUSG); obě povídky jsou si však v mnohém podobné a v Kánonu jsou zařazeny hned za sebou, MUSG navíc na GLOR odkazuje, což není v holmesovských povídkách zase tak obvyklé

„Tvoje legrační vzpomínečka, Sherlocku. Byl jsi rozrušený... tak sis vymyslel lepší příběh.“ - podobně jako Henry Knight v epizodě The Hounds of Baskerville (Psi baskervillští): „Nemohl jste se s tím vyrovnat. Byl jste ještě dítě. Tak jste si to vysvětlil něčím úplně jiným.“

„Victor Trevor… Zabila jsi mého nejlepšího kamaráda.“ - odkazuje na GLOR, Holmesův úplně první případ, ještě před tím, než se rozhodl pro kariéru detektiva; podle této povídky byl Victor Trevor Holmesovým jediným přítelem na univerzitě: „Nikdy jste ode mne neslyšel o Victoru Trevorovi? Byl to jediný přítel, kterého jsem měl v těch dvou letech, kdy jsem byl na universitě... Trevor byl jediný, s kým jsem se tam seznámil, a to ještě jen díky náhodnému incidentu: jeho bullteriér se mi totiž jednou ráno, když jsem šel do kaple, zakousl do kotníku. Byl to prozaický způsob navázání přátelství, ale byl korunován výsledkem. Deset dní jsem musel zůstat v posteli a Trevor za mnou chodíval přeptat se, jak se mi daří. Zpočátku jsme spolu vždycky jen chvilku poklábosili, ale zakrátko se jeho návštěvy začaly prodlužovat, a než skončil semestr, byli z nás už dobří přátelé.“

„… a ta šifra byla ta píseň.“ - šiframi a tajnými kódy se zabývá hned několik holmesovských děl, např. VALL, GLOR, DANC (tato nejvíce připomíná šifru v GLOR, kde platí pouze každé třetí slovo), Holmes sám je podle svých slov „zběhlý ve všech druzích tajného písma“ a napsal o tomto předmětu „menší monografii“, v níž „probral sto šedesát různých způsobů šifer“

„Díky, Gregu.“ - v Kánonu nebyl inspektor Lestrade nikdy pojmenován (ačkoliv se v něm vyskytuje poměrně často, což pochopitelně vedlo k častým spekulacím), známe pouze začáteční písmeno jeho jména - G. V tomto případě se Sherlock „spletl o adaptaci“ - jméno Giles bylo inspektorovi dáno v rozhlasové adaptaci BBC Radio 4, která má mezi adaptacemi významné místo, jeikož se jedná o jedinou, která natočila celý Kánon se stejnou dvojicí v hlavních rolích (Clive Merrison a Michael Williams)

„No, je to ohromný člověk, pane.“ - „Ne, je víc než to. Je to dobrý člověk.“ - odkazuje na úplně první epizodu série A Study in Pink (Studie v růžové), kde Lestrade odpoví na Johnovu otázku, proč Sherlocka trpí: „Protože jsem zoufalý, to je to. A protože Sherlock Holmes je ohromný člověk. A myslím, že jednoho dne, jestli budeme mít velké, velké štěstí, by mohl být i dobrým.“

Sherlockovi rodiče - v Kánonu nejsou nikde zmíněni, zde je hrají skuteční rodiče představitele hlavní role Benedicta Cumberbatche herci Timothy Carlton a Wanda Ventham

„Existuje poslední odvolací instance pro všechny. Když už je život příliš zvláštní, příliš neuvěřitelný, příliš děsivý, vždy je tu jedna poslední naděje.“ - obdobně o sobě Holmes hovoří ve dvou případech, a to v SIGN a v MUSG
– SIGN: „Jsem ta poslední instance a nejvyšší kapacita v pátrání po zločinech a jejich vyšetřování. Když si Gregson, Lestrade nebo Athelney Jones nevědí rady - což je, mimochodem, u nich spíš pravidlem než výjimkou - přehrají případ na mne.“,
– MUSG: „Znáte mě dnes, kdy už je moje jméno proslulé široko daleko a kdy jsem obecně pokládán jak veřejností, tak oficiální policií za poslední odvolací instanci v pochybných případech.“

žlutý smajlík a střelba do zdi - Sherlockův "zvyk" střílet do zdí ve chvílích nudy je přímo převzatý z originálních příběhů, např. MUSG. Watson popisuje, jak se jeho spolubydlící "jal zdobit zeď" vlasteneckými iniciálami V.R." (Victoria regina - královna Viktorie). V dnešní modernější době si vystačí se smajlíkem namalovaným žlutou barvou, která odkazuje na druhou epizodu první série The Blind Banker (Slepý bankéř).

pošta připíchnutá na krbové římse – odkaz na MUSG, kde Watson popisuje Holmesovu „pořádnost“ mimo jiné slovy: „nevyřízenou korespondenci přibodává zavíracím nožem doprostřed dřevěné římsy nad krbem“

břichomluvecká loutka - možný odkaz na jednu z epizod kanadského seriálu Murdoch Mysteries (Případy detektiva Murdocha) zvanou Belly Speaker (Břichomluvec), v níž vystupuje vedle fiktivního viktoriánského detektiva z Toronta (který vykazuje jistou podobnost se Sherlockem Holmesem) i Arthur Conan Doyle a rovněž břichomluvec s loutkou jménem Mycroft; rovněž připomíná epizodu God Complex (Božský komplex) ze seriálu Doctor Who, kde „vystupovaly“ břichomluvecké loutky

tančící figurky na tabuli - odkazuje na povídku DANC, zpráva na tabuli je přímo převzatá z povídky a říká „AM HERE ABE SLANEY“ („Jsem zde, Abe Slaney“)

viking v bezvědomí
– ve skutečnosti anglický zpěvák Paul Weller, kamarád představitele Watsona Martina Freemena
– celá scéna trochu připomíná začátek PRIO: „Na naší malé scéně v Baker Street jsme zažili mnoho dramatických příchodů a odchodů, ale žádný nebyl tak nenadálý a překvapivý, jako když se u nás poprvé objevil Thorneycraft Huxtable, mistr svobodných umění, doktor filosofie a tak dále a tak dále. Jeho navštívenka se zdála příliš malá na to, aby unesla tíhu všech jeho akademických titulů. O několik vteřin později vešel on sám – mohutný, honosný a úctyhodný, hotové vtělení rozvahy a solidnosti. Ale sotvaže se za ním dveře zavřely, dopotácel se ke stolu a zhroutil se na zem. Jeho majestátní postava zůstala bezvládně ležet na medvědí kožešině před krbem.“
– podle informací (a fotografie) na internetu se Arthur Conan Doyle kdysi na jednom maškarním bále převlékl za Vikinga -

„Když všechno ostatní selže, jsou tu dva muži, co sedí a dohadují se v ošuntělém bytě, jako by tu byli odjakživa a jako by tu měli být navěky.“ - připomíná báseň 221B (nebo také Always 1895), která začíná slovy: „Zde spolu i nadále přebývají dva významní muži, kteří nikdy nežili, a proto nemohou nikdy zemřít…“ a končí „a je pořád (rok) 1895"; rovněž evokuje LAST, kde Holmes nazve Watsonem „pevným bodem v proměnlivém čase“

„Ti nejlepší a nejmoudřejší lidé, jaké jsem kdy poznala.“ - odkazuje na FINA, kde Watson popsal Holmese jako „nejlepšího a nejmoudřejšího člověka, jakého jsem kdy poznal“

Rathbone Place - pocta Basilu Rathbonovi, herci, který hrál Holmese v sérii čtrnácti původně černobílých filmů studia Universal ve 30-40. letech a rovněž v množství krátkých rozhlasových her a který je proti řadu lidí tím „pravým Holmesem“

V závěrečných titulcích (v některých verzích) jsou červeně zvýrazněná písmena ANEMOI, což jsou (viz výše) čtyři řečtí větrní bohové

Hudba
– při luxování poslouchá paní Hudsonová píseň The Number of the Beast od Iron Maiden, to však není první spojitost s kapelou, letadlo, v němž Sherlock odlétal na konci His Last Vow (Jeho poslední přísaha), bylo produkci seriálu zapůjčeno jedním z členů kapely
– když ho Eurus požádá, aby jí něco zahrál, začne Sherlock Bachovu Sonátu č. 1 G-moll, BMW 1001, kterou hrál už předtím v epizodě The Reichenbach Fall těsně před tím, než k němu přišel Moriarty na návštěvu
– Moriartyho příchod je doprovázen písní I Want to Break Free od Queen

Epizoda obsahuje také několik odkazů na známé hororové filmy (s výjimkou již zmíněného Mlčení jehňátek)
– klaun na začátku připomíná film IT (To) z roku 1992 podle předlohy Stephena Kinga
– malá černovlasá holčička v modrém připomíná dvojčata z filmu Stanleyho Kubricka The Shining (Osvícení) z roku 1980 a postavu Esther z filmu Orphan (Sirotek) z roku 2009
– Eurus, s dlouhými černými vlasy a v bílém, připomíná postavu Samary z The Ring (kruh) z roku 2002, stejně jako její mimořádné duševní schopnosti, studna a „kontakt“ prostřednictvím televizních obrazovek
– psychologické hrátky připomínají filmovou sérii Saw a přesouvání se z jedné místnosti do druhé, z nichž jedna je rudá, film The Masque of the Red Death (Maska rudé smrti) z roku 1964, natočený podle povídky Edgara Allana Poea (jehož Auguste Dupin byl inspirací pro Sherlocka Holmese)