Sherlock S04E02 (2010)

Přečas mých vlastních titulků

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ! (A UDĚLEJTE SI NA TO TROCHU ČASU, PONĚKUD JSEM SE ROZEPSALA... ALE SNAD TO ALESPOŇ NĚKDO OCENÍ)

ZAJÍMAVOSTI

Seznam zkratek
- Umírající detektiv (The Adventure of the Dying Detective) - DYIN, Údolí strachu (The Valley of Fear) - VALL, Studie v šarlatové (A Study in Scarlet) - STUD, Žlutá tvář (The Adventure of the Yellow Face) - YELL, Skandál v Čechách (A Scandal in Bohemia) - SCAN, Strakatý pás (The Adventure of the Speckled Band) - SPEC, Dům U Měděných buků (The Adventure of the Copper Beeches) - COPP, Případ totožnosti (A Case of Identity) - IDEN, Osamělá cyklistka (The Adventure of the Solitary Cyclist) - SOLI, Podpis čtyř (The Sign of Four) - SIGN, Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans) - BRUC, Řecký tlumočník (The Greek Interpreter) - GREE, Záhada na Thorském mostě (The Problem of Thor Bridge) - THOR, Reigateské panstvo (The Adventure of the Reigate Squires/The Reigate Puzzle) - REIG, Poslední případ (The Final Problem) - FINA, Záhada Boscombského údolí (The Boscombe Valley Mystery) - BOSC, Domácí pacient (The Resident Patient) - RESI, Musgraveský rituál (The Musgrave Ritual) - MUSG, Stavitel z Norwoodu (The Adventure of the Norwood Builder) - NORW, Zlatý skřipec (The Adventure of the Golden Pince-Nez) - GOLD, Prázdný dům (The Adventure of the Empty House) - EMPT, Mazarinův drahokam (The Adventure of the Mazarin Stone) - MAZA, Poslední poklona (His Last Bow) - LAST, Tři Garridebové (The Adventure of the Three Garridebs) - 3GAR, Ohyzdný žebrák (The Man With the Twisted Lip) - TWIS,
- (seznam zkratek všech kanonických děl najdete např. na http://www.fext.cz/cokoliv/sh-acc.htm)

Epizoda je adaptací povídky DYIN (a spolu se Studií v růžové nejspíše „nejpřímější“ adaptací, která zachovává původní příběh i konec). Povídka začíná příchodem paní Hudsonové k Watsonovi domů, kde ho prosí, aby přišel zachránit svého přítele, který umírá na smrtelnou tropickou chorobu, kterou se měl nakazit při práci na jednom případu… Ve skutečnosti je to, podobně jako zde, jen součástí plánu (o čemž ovšem Watson - a ani čtenář - až do závěrečného odhalení není), jak „vytáhnout“ z padoucha Culvertona Smithe přiznání k vraždě (zde pouze k „obyčejné“ vraždě svého synovce Victora Savage, jejímž motivem bylo patrně dědictví). Holmes Smithe nejprve vyprovokoval k tomu, aby se ho pokusil zabít stejným způsobem jako svého bratrance - tím, že o něm rozšiřoval zprávy, že svého bratrance zavraždil -, a pak pro něj poslal Watsona pod záminkou, že on jediný ho může vyléčit. Past nakonec sklapne, Holmes získá své přiznání… a má na to svědka, Watsona, který se po celou dobu rozhovoru schovával za Holmesovou postelí. Epizoda přímo parafrázuje i jednotlivé scény nebo hlášky, o těch více níže.

Culverton Smith - Jméno hlavního padoucha se shoduje s padouchem v DYIN - zde se ovšem nejednalo o zdánlivě všemocnou celebritu, ale o majitele plantáží v Indonésii a amatérského bakteriologa (a, viz výše, nejednalo se ani o sériového vraha). Pokud jde o konkrétní ztvárnění Tobyho Jonese, odkazuje velmi pravděpodobně na sira Jimmiho Savila, zesnulého britského rozhlasového a televizního moderátora, dýdžeje, podnikatele a filantropa (měl tedy velmi podobné portfolio jako Cuverton Smith, včetně Řádu britského impéria a přátel na významných místech - např. v BBC). Za svého života byl velmi oblíbenou celebritou a oslavován pro svou charitativní činnost (podporoval také, podobně jako Smith, nemocnice), po jeho smrti (Savile zemřel v 2011, k odhalení došlo v roce 2012) však vyšlo na povrch, že se jednalo o mnohonásobného sexuálního násilníka, kterému se podařilo utajit/ututlat stovky znásilnění, pohlavního zneužívání a jiných sexuálních trestných činů spáchaných na dětech obou pohlaví i dospělých ženách. Mezi další podobnosti patří severoanglický akcent Culvertona Smithe (Savile pocházel ze severoanglického Leeds), neomezený přístup do nemocnice, v níž páchal své zločiny (Savile měl údajně přístup do několika nemocnic, které podporoval, což využíval k páchání svých zločinů), zájem o márnici a mrtvé (v souvislosti se Savilem se spekulovalo o nekrofilii) a odkazem je možná i opakované užívání spojení „všem na očích“, což je i překlad názvu Savilovi biografie od Dana Daviese (její celý název zní „In Plain Sight: The Life and Lies of Jimmy Savile“, tedy „Všem na očích: Život a lži Jimmiho Savila“). V Británii se pochopitelně jednalo o velký skandál, čili je více než pravděpodobné, že všechny výše popsané podobnosti byly úmyslné a britští diváci si velmi rychle dali „dvě a dvě dohromady“. Americkým divákům podle toho, co jsem se dočetla, připomíná Culverton Smith Donalda Trumpa (který podle všeho není, stejně jako Smith, zrovna fanouškem podávání rukou)…

„Vyrábíme ji. Moje společnost, TD 12… Ovlivňuje paměť.“ - připomíná retcon, nebo také „amnéziovou pilulku“ z britského seriálu Torchwood (spin-off od Doctora Who), která se jednou vyskytla i v zatím poslední řadě kultovního sci-fi seriálu BBC Doctor Who (v ČR vysíláno jako Pán času), jehož hlavním tvůrcem je v současné době Steven Moffat, autor této epizody; rovněž připomíná jinou epizodu Stevena Moffata The Beast Below (Stvůra z podpalubí), kde si mohou obyvatelé obrovské vesmírné lodi vybrat u volebního automatu po shlédnutí videa, které jim odhalilo pravdu, mezi dvěma možnosti - protestovat, nebo zapomenout, co se předtím dozvěděli, a zůstat v „blažené nevědomosti“

Sherlock a drogy - v Kánonu užíval Holmes sedmiprocentní roztok kokainu nebo morfin, pokud neměl delší dobu žádný ucházející případ, aby se vyhnul „tupé každodenní všednosti“, „na protest proti jednotvárnosti existence, když se případy vyskytovaly jednou za uherský měsíc a v novinách nestálo nic zajímavého“ (SIGN, YELL, SCAN); ačkoliv je Holmesovo užívání drog zmíněno hned několikrát, nikde není podrobněji popsáno, jaké účinky vlastně drogy měly na Holmesovu mysl a jeho případy (což nejspíše souvisí s tím, že kanonický Holmes se k drogám uchyloval jen tehdy, neměl-li „nic lepšího na práci“) - věnuje se tomu však několik pastišů, mezi nejznámějšími romány např. The Seven-Per-Cent Solution od Nicholase Meyera (česky vyšlo jako „Prokletí Sherlocka Holmese“, český Golemův stín od Petra macka nebo The Last Sherlock Holmes Story (Poslední příběh Sherlocka Holmesa) od Michaela Dibdina, a mnohé adaptace kanonických i nekanonických příběhů, včetně amerického sherlockovského seriálu Elementary (u nás uváděn pod titulem „Jak prosté“), kde je Holmesův vztah k drogám jedním z hlavních témat

„Nedokážu si vzpomenout, koho chtěl můj otec zabít. A nevím, jestli to vůbec udělal.“ - neznámá osoba odsouzená k smrti zaměstnává Holmese v románu VALL

„Prostě se to nějak… stane, je to… jako reflex, nemůžu to zastavit… Promiňte, pořád ještě doháním svůj mozek. Je strašně rychlý.“ - připomíná STUD, kde Holmes prohlásil: „Bylo lehčí to poznat než teď vysvětlit, jak jsem to poznal. Kdyby vás někdo požádal, abyste dokázal, že dvě a dvě jsou čtyři, působilo by vám to asi jisté obtíže, a přece jste pevně přesvědčen, že to tak je.“

Bill Wiggins - Wiggins byl vůdcem tzv. příležitostných malých detektivů z Baker Street (Baker Street Irregulars) skupiny dětí žijících/živicích se na ulici, kteří Holmesovi za menší finanční obnosy pomáhali s pátráním, nejčastěji při hledání určitých lidí či předmětů, v románu STUD poznamenal, že „jediný z těchhle malých uličníků udělá víc práce než tucet policajtů“, Billy bylo také jméno pážete, kterého Holmes měl v pozdějších letech

„Prosím… nemám nikoho jiného, na koho bych se mohla obrátit.“ - Faith Smithová (tedy ve skutečnosti vlastně ne Faith Smithová…) není první mladou dívkou, která se na Holmese obrátila, protože neměla nikoho jiného, kdo by jí mohl pomoci - v podobné situaci byla i Helen Stonerová (SPEC), Violet Hunterová (COPP), Mary Sutherlandová (IDEN), Violet Smithová (SOLI), lady Eva Blackwellová (CHAS), mladou „klientkou v nesnázích“ byla i Mary Morstanová, později Watsonová (SIGN)

„Váš život nepatří vám! Ruce pryč, slyšíte mě? Ruce pryč.“ - podobně se snaží Holmes odradit před sebevraždou nešťastnou znetvořenou Eugenii Ronderovou (VEIL) - „Váš život nepatří vám,“ řekl. „Ruce pryč.“ - „Co může pro koho znamenat?“ - „To není ve vaší moci posoudit. Příklad trpělivě snášeného utrpení je jednou z nejcennějších lekcí, jaké je možno netrpělivému světu udělit.“ - tématem sebevraždy se zabývá i román A Slight Trick of the Mind od Mitche Cullina a jeho filmová adaptace Mr. Holmes (Pan Holmes) s Ianem McKellenem v hlavní roli

„Vaše sukně. Podívejte se na její lem!… Vidíte tyhle skvrny? Můžete je získat jedině tak, že vám lem sukně uvízne ve dveřích od auta, ale jsou nalevo, takže jste neřídila, seděla jste na sedadle vedle řidiče.“ - připomíná dedukci ze SPEC: „Levý rukáv od kabátku máte nejméně na sedmi místech postříkaný blátem. Skvrny jsou bezpochyby čerstvé. V žádném jiném vozidle než v otevřené bryčce se člověk takhle nezablátí, ale musí pak sedět po levé straně kočího.“

„Zrovna jsem mluvil s premiérkou.“ - vzhledem k tomu, že Mycroft „je britskou vládou“ (BRUC), dá se předpokládat, že se s nejvyššími politickými představiteli vídal poměrně často

„Hořelo tam?“ - v Baker Street jednou skutečně hořelo, ne však v DYIN, ale ve FINA, kde to měl na svědomí Moriarty

„Vidíte ten přehyb uprostřed? Několik prvních měsíců jste ho schovávala složený v knize. Musela to být hodně nacpaná polička, soudě podle ostrosti přehybu.“ - připomíná jinou dedukci ze SIGN: „Takovýhle papír vyrábějí indičtí domorodci,“ poznamenal. „A tenhle arch byl kdysi napnutý na rýsovacím prkně… Opravdu se přiznávám, že mi není jasné, jak by to mohlo s celým případem souviset. Nicméně to je nepochybně důležitý dokument. Byl pečlivě uschován v nějakém notesu, poněvadž obě strany jsou stejně čisté.“ - „Ano, byl v otcově notesu.“

„No, podívejte na stupeň vybledlosti papíru - moc nám toho neřekne, ale je to dost na to, abych poznal, že okno ve vaší kuchyni směřuje na východ.“ - Sherlockova dedukce ohledně okna „Faith Smithové“ sdílí určité podobnosti s dedukcí ohledně Watsonova okna v BOSC: Abych to dosvědčil prvním příkladem, který mám nasnadě, pak vám musím říci, že máte určitě v ložnici okno po pravé straně… Vím, že vás charakterizuje přímo vojácká pořádkumilovnost. Určitě se každé ráno holíte a v tomto ročním období jistě jen za denního světla, ale podívám-li se vám na levou tvář, pak mi nemůže uniknout, že je čím dál ke kraji hůř oholená, a pod bradou dokonce přímo nedbale. Z toho je přece jasné, že jste měl z této strany horší osvětlení. Copak by se člověk tak pořádný jako vy spokojil takovým výsledkem, kdyby se na sebe podíval v rovnoměrném osvětlení?“

„Á, Velký bratr tě sleduje.“ - odkaz na známý román George Orwella 1984, popisující dystopický svět budoucnosti, v němž vládne Strana v čele s Velkým bratrem

Sherrinford - jedno ze jmen, které chtěl Doyle původně dát svému detektivovi, než se rozhodl pro Sherlocka; podle Holmesova fiktivního životopisu Sherlock Holmes of Baker Street (Sherlock Holmes z Baker Street) William Baring-Goulda se tak jmenoval nejstarší bratr Sherlocka a Mycrofta (ačkoliv o něm v Kánonu nikde zmínka není, o jeho existenci se spekuluje již od vydání povídky GREE, kde Holmes zmiňuje, že pochází z rodu venkovských šlechticů - v té době bylo obvyklé, že nejstarší syn převzal rodinné sídlo, zatímco mladší se často věnovali kariéře ve vládě nebo ve státních službách jako Mycroft)

zbraň hozená do vody - připomíná povídku THOR, kde zbraň hozená z vody do řeky hrála klíčovou roli v odhalení pachatele

„Nechce zabít jednoho člověka, chce zabít kohokoliv. Je to sériový vrah.“ - jak bylo zmíněno výše, Smith si „polepšil“ - v původní povídce měl být Sherlock podle všeho teprve jeho druhou obětí

"Zas do průlomu, drazí přátelé!… Zvěř vyzdvižena jest! (Hra začíná!)" (v originále začíná „Once more unto the breach…) - známá promluva (zde sestříhaná) ze Shakespearova Jindřicha V. - Jindřich V. je spolu s Richardem III. jednou z nejznámějších Shakespearových her zabývající se anglickou historií. Hra, poslední ze Shakespearovy henriády, tetralogie pokrývající vládu Richarda II., ve dvou částech Jindřicha IV. a jeho syna Jindřicha V., se soustředí především Jindřichovo tažení do Francie (hra se odehrává v průběhu stoleté války) a známou bitvu u Agincourtu/Azincourtu, kde v roce 1415 Angličané triumfálně zvítězili nad Francií. Promluva samotná pochází ze třetího jednání, kde se s ní král snaží motivovat své vojsko při obléhání francouzského Harfleuru. Její volba je zvláště vhodná, jelikož obsahuje známou holmesovskou hlášku „The game’s afoot!“ (jejíž doslovný překlad by byl „Hra začíná!“ a kterou v Sherlockovi zmodernizovali do „The game is on“, jejíž překlad je totožný - ovšem v ABBE, kde se originálně vyskytuje, je překládána jako „Případ čeká.“), kterou si Doyle nejspíše vypůjčil právě ze Shakespeara. „The game’s afoot!“ se ovšem neobjevilo poprvé v Jindřichovi V., ale již v Jindřichovi IV., jelikož je však Jindřich V. daleko známější hrou, je daleko častěji uváděna jako její zdroj. Další holmesovskou spojnici se Shakespearem je adaptace BBC The Hollow Crown (v ČT vysíláno jako „V kruhu koruny“), v jejíž druhé sérii hrál Richarda III. představitel Sherlocka Benedict Cumberbatch (a v jejíž první sérii hrál Jindřicha V. Tom Hiddleston, který byl dlouho internetovým favoritem na obsazení spekulovaného dalšího bratra Sherlocka a Mycrofta) a také datum Sherlockových narozenin (o tom níže). (Pozn. v titulcích byl použit překlad Josefa Václava Sládka.)

„Á, tyhle fotky! Takže vy je vidíte taky?“ - odkaz na DYIN, kde Watson konstatuje, že stěny Holmesovy ložnice „zdobily podobizny proslulých zločinců“

„Teď mě poslouchej, alespoň jednou ve svém pitomém životě! Vím, že je Mary mrtvá a vím, že máš zlomené srdce, ale jestli Sherlock Holmes umře taky, kdo ti potom zůstane? Protože já ti něco povím, Johne Watsone. Já to nebudu! Mohl by se na něj jenom podívat, prosím, Johne. Nebo ho jenom prohlédni jako lékař. Vím, že bys potom určitě změnil názor.“ - scéna připomíná začátek DYIN, kdy paní Hudsonová přiběhla do Watsonova bytu se slovy: „Umírá, pane doktore. Už tři dny je to s ním čím dál tím horší a já pochybuji, že se dočká zítřka. Nedovolil, abych zavolala lékaře. Když jsem dnes ráno viděla, jak mu kosti vystupují v obličeji a jak na mne upírá ty velké jasné oči, nemohla jsem to už snést. ‚S vaším dovolením anebo bez dovolení utíkám rovnou pro doktora, pane Holmesi,‘ povídám. ‚Přiveďte tedy Watsona,‘ on na to. Na vašem místě bych neztrácela ani minutu, pane doktore, jinak ho třeba ani nezastanete naživu.“ - je třeba dodat, že zde byl Watson k lékařské prohlídce mnohem svolnější než v epizodě

„Teď potřebuju tvoje pouta! Náhodou vím, že máš pár v přihrádce se salátem.“ - Holmes měl skutečně vlastnit pouta, ve STUD ovšem na zcela konvenčním místě, totiž v šuplíku

„Čí je to auto?“ - „To je moje auto.“ - „Jak tohle může být vaše auto?!“ - pro ty, kteří se v autech příliš nevyznají, paní Hudsonová řídí slavné bondovské (a neskutečně drahé) auto Aston Martin

„Tahle kreatura, tahle prohnilá věc, je živoucí koagulací lidského zla, a pokud to jediné, co na tomhle světě kdy udělám, bude to, že ho od něj osvobodím, můj život nebude promarněný.“ - evokuje povídku FINA, v níž Holmes několikrát prohlásil, že kdyby se mu podařilo Moriartyho porazit, jeho kariéra by dosáhla svého vrcholu, čehož byl ochoten docílit i za cenu vlastní smrti, jak napsal ve svém „posledním“ dopisu Watsonovi: „Mám radost při pomyšlení, že budu s to osvobodit společnost od veškerých dalších důsledků plynoucích z jeho existence, ačkoli se obávám, že je to za cenu, která způsobí bolest mým přátelům, a obzvlášť Vám, milý Watsone. Vysvětlil jsem Vám už ale, že má kariéra stejně dospěla do krizového stadia, a nevím o jiném konci, který by ji uzavřel vhodněji.“

John kontroluje Sherlockovu paži - podobně činí i na začátku knihy The Seven-Per-Cent Solution a shledává ji „bojištěm vpichů“

„Byl jsem spoustu věcí, Johne, ale copak jsem někdy byl simulant?!“ - „Dva roky jsi předstíral, že jsi mrtvý!“ - „Kromě toho.“ - v Kánonu dokonce dvakrát, respektive třikrát - v DYIN, kde docílil dojmu smrtelné nemoci za pomoci vazelíny, belladony, včelího vosku a třídenního půstu, v REIG, kde předstíral mdloby, aby zabránil vyzrazení rozhodujícího důkazu a vlastně i v ILLU, kde nechal záměrně zveličovat svá zranění (ovšem tentokrát za Watsonovy asistence); v DYIN dokonce přiznal, že uvažuje o tom, že o simulantství napíše monografii

„Poslouchej, ještě než cokoliv udělám, potřebuju vědět, v jakém jseš stavu.“ - „No, jsi lékař, prohlédni mě.“ - „Ne, potřebuju další názor.“ - v DYIN je to naopak Holmes, kdo se odmítne nechat Watsonem diagnostikovat a pošle ho pro jiného „doktora“ - Culvertona Smithe

„Jaký plán?“ - „To ti neřeknu.“ - „Proč ne?“ - „Protože se ti nebude líbit.“ - v DYIN se Holmes ospravedlnit takto: „Víte sám, že mezi vašimi mnoha vynikajícími schopnostmi chybí umění přetvářky, a kdybych vás byl zasvětil, nikdy byste nebyl dokázal vsugerovat Smithovi, že jeho přítomnosti je naléhavě třeba, což bylo podstatou celého plánu.“

„Pro tohle bych totiž vraždil.“ - v originále „But did you know I’m a cereal killer?“, doslovným překladem „Ale věděli jste, že jsem cereální vrah?“, což je vlastně slovní hříčka (do češtiny bohužel nepřenosná), výslovnost slova „cereal“ - „cereální“, je totiž prakticky totožná s výslovností slova „serial“ - „sériový“

Nemocnice sv. Caedwalla - Caedwalla byl v 7. století králem Wessexu a je příhodně patronem kajících se sériových vrahů

„Vy píšete Sherlockův blog?“ - „Ano.“ - „No, jde to s ním trochu z kopce, nemyslíte?“ - spoluautor seriálu Mark Gatiss prozradil, že jméno sestry Cornishové je inspirované skutečnou příhodou (nebo možná jenom fanouškovskou historkou). Podle ní měl Holmesova autora Arthura Conana Doyla jednou přes řeku převážet cornwallský převozník („cornish“ znamená anglicky cornwallský) a když mu spisovatel na jeho otázku odpověděl, že je autorem Sherlocka Holmese, měl prohlásit, že „po tom, co vstal z mrtvých, to už není, co to bývalo“

„Nejzajímavějším rysem na poli kriminálního vyšetřování nejsou senzační aspekty zločinu samotného, ale spíše železný řetězec úvah směřující od příčiny k důsledku, který krok za krokem odhalí řešení. To je to jediné, co je na celé věci skutečně pozoruhodné.“ - podobně Holmes mluvil v SIGN - „Jediná věc, která v tom případě vůbec stála za zmínku, byla zvláštní analytická úvaha směřující od následků k příčinám, která mi umožnila záhadu rozluštit.“ - a v COPP - „Možná že jste opravdu udělal chybu, když jste se pokoušel dodat na barvě a životnosti každému svému postřehu a nesoustředil se čistě na zachycení přísně logických úvah směřujících od příčiny k důsledku, které jsou na celé věci jedině pozoruhodné.“

travič Blessington - Blessington bylo jméno Holmesova klienta a bývalého člena pětičlenného gangu v povídce RESI - dalším z členů gangu byl i Moffat - což je shodou okolností (nebo možná nejen shodou okolností) i jméno autora epizody

Drearcliff House - odkaz na holmesovský film z roku 1945 The House of Fear (překlad by zněl „Dům strachu“) s Basilem Rathbonem a Nigelem Brucem v hlavních rolích, dějištěm příběhu byl právě Drearcliff House ve Skotsku

Případ zabijáckého orangutana - odkazuje na povídku Edgara Allana Poea Murders in the Rue Morgue (Vraždy v Rue Morgue), která je považována za jednu z prvních detektivních povídek vůbec a v níž se poprvé objeví postava C. Augusta Dupina, který Doylovi (a nejen jemu) sloužil jako inspirace pro Sherlocka Holmese; další sherlockovskou spojitost s tímto příběhem nalezneme v rozhlasové sérii BBC The Rivals of Sherlock Holmes (Rivalové Sherlocka Holmese) - v ní vůči Holmesovi zahořklý inspektor Lestrade vypráví o svých zážitcích s jinými významnými detektivy té doby - série zpracovává různé známé povídky, do nichž „nastrčí“ inspektora Lestrada, první epizodou jsou právě Murders in Rue Morgue, kde Dupina hraje Andrew Scott, představitel Moriartyho v Sherlokovi

sériový vrah všem na očích - podobně jako v první epizodě série A Study in Pink (Studie v růžové); co se týče sériových vrahů, v Kánonu se Holmesovi bohužel s žádným opravdovým, tj. takovým, který si své oběti vybírá náhodně, utkat nepodařilo - odhalil ovšem několik vícenásobných vrahů (neplatí samozřejmě pro tzv. pastiše, v nichž se Holmes setkal mj. s jedním z nejznámějších sériových vrahů, Jackem Rozparovačem)

H. H. Holmes - neboli doktor Henry Howard Holmes, vlastním jménem Herman Webster Mudgett (1861-1896) (jméno „Holmes“ si prý vybral podle svého oblíbeného detektiva - tedy jistá „příbuznost“ se Sherlockem zde svým způsobem je), byl jedním z prvních amerických zdokumentovaných sériových vrahů (krom nich ovšem spáchal také několik podvodů a byl rovněž bigamista). V devadesátých letech zavraždil 9-200 lidí (sám se přiznal k 27 vraždám, z toho však jen 9 bylo spolehlivě prokázaných), z nichž většinu v roce 1983 během konání Světové výstavy v Chicagu ve svém hotelu World’s Fair Hotel, který postavil právě pro tento účel (a vybavil přesně, jak se říká v Sherlockovi - byly zde „plynové komory“, místnosti, kde Holmes své oběti věšel, i vzduchotěsné místnosti, v nichž nechal své oběti zemřít udušením). Dopaden a uvězněn byl nejprve v souvislosti s dluhy a podvody, jeho chicagský „vražedný zámek“ byl prozkoumán až poté a teprve tehdy vyšel najevo rozsah jeho zločinů. K desítkám vražd spáchaných bez žádného zjevného motivu se přiznal až poté, co byl odsouzen za vraždu svého přítele a spolupracovníka Pitezela. Popraven byl 7. května 1896.

USP = Unique Selling Proposition, český překlad by zněl „jedinečný obchodní argument“ - jedná se o marketingový koncept, unikátní vlastnost produktu/značky, která ji odlišuje od ostatních, dnes je pojem rozšířen i mimo oblast marketingu

„Jste opravdu doktor?“ - připomíná scénu z DYIN, kdy Holmes záměrně znevažuje Watsonovy lékařské schopnosti: „Mám skálopevnou důvěru ve vaše přátelství, Watsone, ale fakta zůstanou fakty, a vy jste přece jen praktický lékař s omezenými zkušenostmi, malou praxí a nevalnou kvalifikací. Mrzí mne, že vám musím něco takového říci, ale donutil jste mne k tomu sám… Myslíte to dobře, Watsone. Mám vám dokázat vaši vlastní nevědomost? Co víte, prosím vás, o tapanulské horečce? Nebo o černé čínské nákaze?“

„Buď jsem já sériový vrah, nebo je Sherlock Holmes úplně sjetý. Bludná paranoidní představa o veřejné osobě. To není zase tak neobvyklé, dokonce ani nové.“ - nové to věru není, v románu The Seven-Per-Cent Solution byl Holmes v důsledku vlivu kokainu přesvědčený, že jeho bývalý učitel matematiky profesor Moriarty je ve skutečnosti „Napoleonem zločinu“ a vůdcem londýnského podsvětí

„Jak nás předtím informoval Harold Chorley…“ - postava novináře Harolda Chorleyho je převzatá z epizody Doctora Who The Web of Fear (Síť strachu), vysílané v roce 1968, postava Harolda Chorleyho se pak také objevila v řadě knih z „doktorovského“ vesmíru

zdi v Sherlockově nemocničním pokoji - možná to nebyl záměr, ale tapeta s modrými kruhy připomíná interiér TARDIS z prvních sérií Doctora Who (Pána času); Toby Jones, představitel Culvertona Smithe, přitom hrál (rovněž „padoucha“) v 7. epizodě 5. (obnovené) série Doctora Who

„… je hrozně silný.“ - i kanonický Holmes měl mít, přes svůj vzhled, velkou sílu, jak demonstroval např. ve SPEC, kdy se mu podařilo narovnat ohnutý pohrabáč

tajný bratr - přestože Holmes v Kánonu nikdy nezmínil, že by měl jiného bratra krom Mycrofta (i to však bylo až po několika letech), o možném třetím bratrovi se spekuluje už od publikace GREE (v níž se poprvé objevuje i Mycroft), kde Holmes zmiňuje, že pochází z rodu venkovských šlechticů (v té době bylo obvyklé, že nejstarší syn převzal rodinné sídlo, zatímco mladší se často věnovali kariéře ve vládě nebo ve státních službách jako Mycroft), v Holmesově fiktivním životopisu Sherlock Holmes of Baker Street (Sherlock Holmes z Baker Street) bere jeho autor William Baring-Gould existenci nejstaršího bratra, který zůstal v rodinném sídle, jako fakt a pojmenovává ho Sherringford (podle jednoho ze jmen, které chtěl Doyle původně dát svému detektivovi), zatímco ve filmu The Adventure of Sherlock Holmes' Smarter Brother (Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese) byl oním třetím bratrem naopak nejmladší Sigerson (jeden z Holmesových aliasů)

střelba do zdi - Sherlockův "zvyk" střílet do zdí ve chvílích nudy je přímo převzatý z originálních příběhů, např. MUSG. Watson popisuje, jak se jeho spolubydlící "jal zdobit zeď" vlasteneckými iniciálami V.R." (Victoria regina). V dnešní modernější době si vystačí se smajlíkem namalovaným žlutou barvou

probodnutá korespondence na krbové římse - odkaz na MUSG, kde Watson popisuje Holmesovu „pořádnost“ mimo jiné slovy: „nevyřízenou korespondenci přibodává zavíracím nožem doprostřed dřevěné římsy nad krbem“

na krbové římse - krom obálky od Mary stojí za pozornost dvě další obálky - na béžové kartonové obálce opřené o zeď si můžeme všimnout písmen Y a N a lupou zvětšeného nápisu TORCHWOOD (název spin-offu Doctora Who, odehrávající se v Cardiffu, kde se natáčí převážná část Sherlocka s výjimkou jasně londýnských záběrů), hned vedle této obálky je o zeď opřená jiná, bílá, na níž je možné (vzhůru nohama) přečíst adresu Montague Street, což bylo Holmesovo bydliště před tím, než se přestěhoval na Baker Street (MUSG)

„Trvalo vám celé věky, než jste se probral. Pozoroval jsem vás.“ - podobně jako v DYIN, o Smithově příchodu píše Watson toto: „Ze skrýše, kde jsem se tak nečekaně ocitl, jsem slyšel, jak kdosi stoupá po schodech a jak se otvírají a zavírají dveře do ložnice. Načež k mému úžasu zavládlo dlouhé ticho, přerušované namáhavým oddechováním a sípáním nemocného. Vytušil jsem, že návštěvník stojí u postele a shlíží na trpícího.“

tajné dveře - ani tento poměrně častý detektivní prvek se holmesovskému kánonu nevyhnul, tajné dveře se vyskytují např. v NORW, GOLD nebo VALL

„Postavil jsem celé tohle křídlo. Neustále jsem vyhazoval architekty a stavitele, takže nikdo přesně nevěděl, jak to všechno do sebe zapadá. Víte, můžu kamkoliv vejít a odkudkoliv odejít. Když se mě zmocní nutkání.“ - podobný postup zvolil u svého „vražedného zámku“ i H. H. Holmes

„Proč jste tady? Je to, jako byste si vlezl do mého doupěte a lehl si přede mnou.“ - v DYIN je situace převrácená, zde Smith navštíví Holmese (na jeho vlastní žádost) a celá scéna s přiznáním se odehrává v Baker Street

„Pokud čtyřikrát nebo pětkrát zvýšíte dávku, toxický šok by mě měl vyřadit během hodiny.“ - Sherlockova taktika, jak získat čas, než mu John přijede na pomoc, připomíná film s Basilem Rathbonem a Nigelem Brucem z roku 1943 Sherlock Holmes and the Secret Weapon („Sherlock Holmes a tajná zbraň“), kdy se Holmesovi podařilo přesvědčit (nebo přesněji řečeno zmanipulovat) Moriartyho, aby ho nechal za pomoci injekční stříkačky pomalu vykrvácet, čímž si pro sebe zajistil dost času na to, aby na místo dorazili Watson s Lestradem; stejně jako v epizodě, i v tomto filmu se nakonec Moriartymu zprotivilo čekání a rozhodl se pro rychlejší metodu (revolver), v čemž mu ovšem zabránila včasná intervence Watsona a spol.

„Podvýživa, dvojnásobné selhání ledvin, a, upřímně, celé týdny jsem byl sjetý.“ - podvýživou (nejspíše) trpěl Holmes i v DYIN, kdy v rámci své role na smrt nemocného tři dny nejedl ani nepil

nahrané přiznání - v originální povídce byl tajným svědkem Watson (viz výše), zde ho nahradila jeho hůl

Sherlockovy narozeniny - epizoda byla vysílaná 8. ledna, což je pouze dva dny po datu, na němž se holmesologové shodli jako na datu Sherlockových narozenin - 6. leden však nevyplývá z Kánonu, avšak z úvah významné holmesovské společnosti Baker Street Irregulars (zkráceně BSI), pojmenované po „příležitostných malých detektivech“ ze STUD a SIGN (jejímiž členy byli mimo jiné i Christopher Morley, Vincent Starrett, Franklin D. Roosevelt, Harry S. Truman nebo Isaac Asimov) a nejznámějšího Holmesova životopisce a autora prvního anotovaného vydání Kánonu Williama S. Baring-Goulda
– BSI argumentují Shakespearem a to jeho hrou The Twelfth Night (Večer tříkrálový), kterou jako jedinou ze Shakespearových her cituje Holmes hned dvakrát („konec vše napraví“ v SIGN a „na konci cesty se milenci sejdou“ v EMPT) - 6. leden následuje po „dvanácté noci Vánoc“
– Baring-Gouldova teorie vychází z VALL, jehož začátek se odehrává 7. ledna - Holmes je na začátku na Watsona poněkud příkrý („Skoro bych myslel -“ řekl jsem. „Tak proč nemyslíte?“ poznamenal Sherlock Holmes nedočkavě.), z čehož Baring-Gould usuzuje, že má zrovna kocovinu, kterou má proto, že večer předtím oslavoval, a co jiného by mohl večer oslavovat, než svoje narozeniny

„Nikdy jsem nevěděl, kdy máš narozeniny.“ - nejenom to, podobně jako čtenáři jejich příběhů, nevěděli toho Holmes s Watsonem jeden o druhém mnoho - o Holmesově povolání se Watson dozvěděl až po několika měsících a o tom, že mají oba sourozence (v Kánonu oba bratry) se dozvěděli až po několika letech, kdy spolu sdíleli byt (v SIGN a GREE)

Žena všech Žen - podle SCAN "Irene Adlerová vždycky zůstane pro Sherlocka Holmese ženou všech žen… Jen málokdy jsem ho slyšel, že by o ní byl promluvil jinými slovy. Všechny ostatní ženy před ní v jeho očích blednou a ustupují daleko do pozadí…. Jedna žena však pro něj přece jen existovala, jen jedna jediná, a to Irene Adlerová, žena pochybné a sporné pověsti… A zmíní-li se někdy o Ireně Adlerové či o její fotografii, pak ji nepojmenuje jinak než oním čestným titulem žena všech žen."

„Zajdete občas potají na jídlo do Harvesteru?“ - Harvester Restaurant je rodinný řetězec restaurací ve farmářském stylu, který má v Británii více než 200 poboček

„Prožíváte noci plné vášně v High Wycombu?“ - High Wycombe je úplně obyčejné městečko (s kolem 120 000 obyvateli) na jihovýchodně Anglie v hrabství Buckinghamshire

„V High Wycombu jsem kdysi chytil trojnásobného traviče.“ - o trojnásobném traviči, respektive travičce, hovoří Holmes v SIGN: „Ujišťuji vás, že nejroztomilejší ženu, jakou jsem kdy poznal, oběsili za to, že otrávila tři útlá dítka, aby získala jejich životní pojistku, a že nejodpornější muž, s nímž jsem kdy měl tu čest, je lidumil, který porozdával skoro čtvrt miliónu ve prospěch londýnských chudých.“ - druhou osobou by teoreticky klidně mohl být Culverton Smith

„To jsi celý ty, zamilovat se do sociopatky…" - „Myslím, že už jsem ti předtím mnohokrát vysvětlil, že romantické vztahy, ačkoliv mohou ostatní lidi naplňovat…" - podle SCAN Sherlock Holmes Irene nemiloval (avšak některým, například mě, přijdou Watsonova slova trochu jako alibismus - nu, posuďte sami): „Ne snad že by k ní cítil něco jako lásku. Jakýkoli cit, zejména láska, se jeho chladnému, přesnému a obdivuhodně vyváženému myšlení přímo příčí. Sherlock Holmes je podle mého soudu nejdokonalejším myslícím a pozorovacím strojem, jaký svět kdy poznal, ale coby milenec by se ukázal v docela falešném světle. O něžnějších citech nikdy nemluví, leda s pohrdáním a úšklebkem. Jako pozorovatel si jich nesmírně cení - mohou se výtečně hodit k odhalování záhadných lidských činů a jejich motivů. Kdyby však tento člověk, zvyklý všechno rozumově rozbírat, vpustil do svého jemného a přesně seřízeného uvažování něco tak cizorodého, dal by tím pouze průchod rušivým prvkům, které by ještě mohly uvrhnout v pochybnost vše, k čemu svým myšlením dospěl. Písek v jemném přístroji či prasklina v některé ze silných čoček, které sám užívá, by nemohly způsobit větší škodu než prudký cit v povaze, jako je jeho.“

„Jsem Sherlock Holmes - nosím tu zatracenou čepici.“ - jedna z klasických Holmesovských propriet, kterou však v Kánonu Sherlock nikdy výslovně nenosil (jednou bychom našli zmínku o „cestovní čapce s klapkami na uši“), myšlenka pochází od ilustrátora Sidneyho Pageta, který ho tak poprvé portrétoval v povídce BOSC) a pak ještě v několika dalších, kdy Sherlock vyráží za případem na venkov

Mycroftův zápisník - „Sledovat - Baker Street, slepý skleník, vychýlený náhrobek, Ciferník - Elizabeth Tower“ - odkazuje na poslední epizodu třetí série His Last Vow (Poslední přísaha), kdy při pátrání po Sherlockovi zmiňují různé jeho úkryty
– slepý skleník - podle His Last Vow míněn slepý skleník v Royal Botanic Gardens, Kew, botanické zahradě v jihozápadním Londýně, která se nachází jedna z největších světových sbírek živých rostlin
– vychýlený náhrobek - podle His Last Vow na Hampsteadském hřbitově, historickém hřbitově v Západním Hampsteadu v severozápadním Londýně
– ciferník - Elizabeth Tower - Elizabeth Tower je oficiální jméno londýnského Big Benu; možnost, že se zde Sherlock skrývá je narážkou na sérii knih pro děti Basil of Baker Street (námořník Basil byl jeden z Holmesových převleků, postava však byla pojmenována po sherlockovském herci Basilu Rathbonovi) a animovaný film The Great Mouse Detective (Velký myší detektiv), který z nich čerpá, v níž jsou Holmes a Watson myšmi jako Basil z Baker Street a jeho životopisec doktor David Q. Dawson

„To vás nikdy, ani jednou nenapadlo, že místo tajného bratra by Sherlock mohl mít tajnou sestru?“ - stejně jako nenapadlo Sherlocka, že by Watson mohl mít sestru, ve Studii v růžové (A Study in Pink)
– tajný sourozenec - podobně jako nyní o Eurus se i v Kánonu dozvídáme o Holmesově sourozenci - jeho jediném kanonickém sourozenci Mycroftovi - poměrně pozdě; první zmínka o Mycroftovi je až v povídce GREE, která vyšla až 6 let po první STUD a která je součástí až čtvrté holmesovské knihy, na začátku této povídky Watson uvádí: „Během naší dlouhé a důvěrné známosti se přede mnou Sherlock Holmes nikdy nezmínil o svých příbuzných a jen zřídka o svém dřívějším životě. Tato zdrženlivost z jeho strany jen zesilovala dojem jisté nelidskosti, jímž na mě působil; někdy jsem se dokonce přistihl, že ho pokládám za izolovaný fenomén, za mozek bez srdce, který si to, co mu chybí na lidském cítění, vynahradil nadprůměrnou inteligencí. Odpor k ženám a nechuť k uzavírání nových přátelství byly typickými vlastnostmi jeho citově nezaložené povahy; nicméně naprosté mlčení o vlastní rodině ho charakterizovalo stejně dobře. Už jsem pomalu začínal věřit, že snad je sirotek a žádné žijící příbuzné nemá, avšak jednoho dne mi k mému velkému překvapení začal vyprávět o svém bratrovi.“
– Sherlockova sestra - ačkoliv se mezi holmesology i fanoušky daleko více spekulovalo o dalším bratrovi Sherlocka a Mycrofta, koncept, že se ve skutečnosti je třetím ze sourozenců sestra, není také úplně nový - někteří holmesologové vychází z COPP (kde Holmes prohlásí: „Přiznám se vám, že bych nikterak neuvítal, kdyby se o takové místo ucházela má sestra.“) a existuje rovněž série YA knih, jejichž hlavní hrdinkou je Enola Holmesová, Sherlockova o 20 let mladší sestra (série vycházela v letech 2006-2010 a její autorkou je Nancy Springerová)
– zlý sourozenec - Eurus není jediným Holmesovým sourozencem, který se dal na dráhu zločinu, např. ve filmu Sir Arthur Conan Doyle's Sherlock Holmes z roku 2010 terorizuje Holmesův bratr Thorpe Londýn armádou robotických dinosaurů, a v některých pastiších vystupuje jako záporná postava dokonce Mycroft (v jednom, který kvůli spoilerům nebudu jmenovat, je dokonce odhalen jako Jack Rozparovač)
– mistryně převleku - zjevně rodinný talent, podle Kánonu měl být sám Holmes mistrem převleku (i když v Sherlockovi to příliš neuplatnit) a téměř pokaždé se mu podařilo zmást i Watsona (např. v SIGN se převlékl za starého námořníka, ve SCAN za kočího a kněze, ve FINA opět za kněze, tentokrát italského, v EMPT za shrbeného knihkupce, v CHAS za instalatéra a v MAZA dokonce za ženu); občas však převleky využil i někdo jiný, např. v románu VALL nebo povídce TWIS - poslední jmenovaný případ je asi nejbližší této situaci, jelikož se až na konci ukáže, že jedna postava byla ve skutečnosti postavou úplně jinou
– Eurus - bůh východního větru, jeden ze čtyř řeckých větrných bohů Anemoi
– východní vítr - odkazuje na epizodu His Last Vow (Sherlock o něm na Johnovu otázku řekl toto: „Východní vítr je strašlivá síla, která zpustoší vše, co jí stojí v cestě. Vyhledává nehodné a smetává je ze Země. To jsem byl obyčejně já.“), která zase odkazuje na povídku LAST, která se odehrává 2. srpna 1914: „Zvedá se východní vítr, Watsone.“ - „Ani bych neřekl, Holmesi. Je tak teplo.“ - „Milý Watsone! Všechno se mění, jen vy zůstáváte stále stejný. Přesto se zvedne východní vítr, takový, jaký ještě Anglie nepoznala. Ale bude to přesto boží vítr, a až bouře pomine, objeví se v sluneční záři čistší, lepší, odolnější země.“

„Dělá legrační obličej. Myslím, že do něj udělám díru.“ - John byl postřelený v povídce 3GAR

v titulcích na konci jsou zvýrazněná písmena, která dávají dohromady ONCE MORE UNTO THE BREACH

pokud jde o hudbu, která byla v epizodě použita, jedná se o:
- známou Ódu na radost Ludwiga van Beethovena (Symfonie č. 9 d-moll, Op. 125 „Chorální“: IV. Věta - Presto - Allegro assai) - jízda a příjezd paní Hudsonové
- úryvek z předehry k Figarově svatbě Wolfganga Amadea Mozarta - paní Hudsonová objímá Johna a vypráví o Sherlockovi, Sherlockova shakespearovská řeč se zbraní
- Klavírní koncert č. 21 v c-dur, opět od Wolfganga Amadea Mozarta - paní Hudsonová podává Sherlockovi čaj, paní Hudsonová odhalí Sherlocka v kufru auta, pád šálku čaje