Sherlock S04E00 (2010)

Moje vlastní titulky. Přečasy i opravy budu provádět sama.

Překlad zahrnuje i novinové titulky, na ty případně pro toho, kdo nestíhá, doporučuji zpomalit.

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ! (A UDĚLEJTE SI NA TO TROCHU ČASU, PONĚKUD JSEM SE ROZEPSALA... ALE SNAD TO ALESPOŇ NĚKDO OCENÍ)


ZAJÍMAVOSTI

Seznam použitých zkratek
- Musgraveský rituál (The Musgrave Ritual) - MUSG, Pes baskervillský (The Hound of the Baskervilles) - HOUN, Upír v Sussexu (The Adventure of the Sussex Vampire) - SUSS, Ďáblovo kopyto (The Adventure of the Devil’s Foot) - DEVI, Studie v šarlatové (A Study in Scarlet) - STUD, Skandál v Čechách (A Scandal in Bohemia) - SCAN, Na starém zámku Shoscombe (The Adventure of Shoscombe Old Place) - SHOS, Modrá Karbunkule (The Adventure of the Blue Carbuncle) - BLUE, Prázdný dům (The Adventure of the Empty House) - EMPT, Druhá skvrna (The Adventure of the Second Stain) - SECO, Umírající detektiv (The Adventure of the Dying Detective) - DYIN, Domácí pacient (The Resident Patient) - RESI, Lepenková krabice (The Adventure of the Cardboard Box) - CARD, Pět pomerančových jadérek (The Five Orange Pips) - FIVE, Lví hříva (The Adventure of the Lion’s Mane) - LION, Mazarinův drahokam (The Adventure of the Mazarin Stone) - MAZA, Strakatý pás (The Adventure of the Speckled Band) - SPEC, Šest Napoleonů (The Adventure of the Six Napoleons) - SIXN, Podpis čtyř (The Sign of Four) - SIGN, Případ totožnosti (A Case of Identity) - IDEN, Mrzák (The Adventure of the Crooked Man) - CROO, Osamělá cyklistka (The Adventure of the Solitary Cyclist) - SOLI, Stavitel z Norwoodu (The Adventure of the Norwood Builder) - NORW, Řecký tlumočník (The Greek Interpreter) - GREE, Záhada na Thorském mostě (The Problem of Thor Bridge) - THOR, Šplhající muž (The Adventure of the Creeping Man) - CREE, Spolek ryšavců (The Red-Headed League) - REDH, Opatské sídlo (The Adventure of the Abbey Grange) - ABBE, Stříbrný lysáček (Silver Blaze) - SILV, Záhada Boscombského údolí (The Boscombe Valley Mystery) - BOSC, Údolí strachu (The Valley of Fear) - VALL, Tančící figurky (The Adventure of the Dancing Men) - DANC, Poslední případ (The Adventure of the Final Problem) - FINA, Žlutá tvář (The Yellow Face) - YELL, Námořní smlouva (The Naval Treaty) - NAVA, Barvíř na penzi (The Adventure of the Retired Colourman) - RETI, Nezvěstná šlechtična (The Disappearance of Lady Frances Carfax - LADY
(seznam zkratek všech kanonických děl najdete např. na http://www.fext.cz/cokoliv/sh-acc.htm)

Název epizody odkazuje na zmínku v povídce MUSG: „Mám tady například dokumenty o vrazích z Tarletonu… právě tak jako podrobnou zprávu o Ricolettim s koňskou nohou a jeho bestiální ženě.“ (anglicky „abominable wife“), příběh samotný však nepřipomíná (nepřekvapivě) žádný z kanonických. Několik tradičních holmesovských prvků tu však najdeme. V první řadě je to struktura (respektive základní struktura viktoriánské linie) - návrat z jednoho, jenom hrubě nastíněného případu, chvíle klidu a následný skok do dalšího případu, doprovázený Watsonovým vyprávěním o jeho těžkostech při vybírání případů ke zveřejnění... a nakonec, když už je po všem, zhodnocení případu v křesle u krbu na Baker Street. Tato nebo podobná konstrukce se opakuje ve více kanonických příbězích a jejich adaptacích. Mezi další obvyklé prvky klasických holmesovských příběhů pak patří „dáma v nesnázích“, šlechtická sídla, která ukrývají temná tajemství, a nadpřirozené prvky - s lidskou pověrčivostí se Holmes popral nejenom v populárním románu HOUN, ale také v povídkách SUSS a DEVI.

Samozřejmě nesmíme opomenout také Watsonův a Sherlockův vzhled, velmi podobný původním ilustracím Sidneyho Pageta (klasická čepice deerstalker, invernesský kabát, Watsonův knír) a oblíbenému seriálu The Adventures of Sherlock Holmes (Dobrodružství Sherlocka Holmese) s Jeremym Brettem v hlavní roli (černý kabát, sako, cylindr atd.). Na tento seriál ostatně odkazuje také první pohled na viktoriánskou Baker Street, doprovázený hudbou, která připomíná úvodní znělku tohoto seriálu, a Sherlock vyhlížející z okna na Baker Street na samém konci epizody (opět scéna jako vystřižená z úvodní sekvence Dobrodružství).

„Druhá afghánská válka vynesla mnohým slávu a povýšení. Pro mne však byla neštěstím a katastrofou… Do Anglie jsem se vrátil s nadobro zničeným zdravím a temnou budoucností. Za těchto okolností mě to přirozeně táhlo do Londýna, do té velké stoky, která do sebe neodolatelnou silou vtahuje všelijaké povaleče a lenochy z celého impéria.“ - úvodní pasáže STUD (stejně jako několik následujících): ”Válka vynesla mnohým slávu a povýšení, pro mne však byla neštěstím... Za těchto okolností mě to přirozeně táhlo do Londýna, do té velké stoky, která do sebe vtahuje neodolatelnou silou všelijaké ty povaleče a lenochy z celé britské říše.“

„Dobrý bože! Kde jsi byl? Jsi hubený jako šindel?” - rovněž Studie v Šarlatové: „Co se to s tebou stalo, Watsone? Hubený jsi jako lunt a v obličeji taky nevypadáš nejlíp.“

„Chudáku. A co chceš dělat?“ - „Hledám byt. Snažím se sehnat trochu slušný byt za rozumnou cenu. Myslím, že to nebude tak jednoduché.“ - „To je zvláštní, dnes jsi už druhý, kdo se mnou mluví na stejné téma.“ - „Kdo byl ten první?“ - znovu STUD: „A co teď?” - „Potřebuji najít bydlení. Něco slušného za rozumnou cenu. Není to snadné.” - „Víš, že jsi dneska už druhý člověk, který mi tohle řekl?” - „A kdo byl ten první?“

mrtvola a hůl - ve STUD se Stamford zmiňuje, že „viděl Sherlocka mlátit do mrtvol v pitevně holí, aby zjistil, jak dlouho po smrti se tvoří podlitiny“.

zlatá mince na řetízku na hodinkách - zlatý sovereign dostal Holmes od Irene Adler (respektive tehdy už Nortonové) za to, že jí (v přestrojení) dělal svědka na svatbě a prohlásil o něm: „Budu ho nosit na památku téhle události na svém řetízku od hodinek.“ (SCAN)

„Vy jste byl v Afghánistánu.“ - opět STUD, tentokrát přesná citace

„Vím o hezkém bytu blízko Regent's Park.“ - opět téměř přesná citace ze STUD - „Vím o hezkém bytu na Baker Street.“ (pozn. Regent’s Park je od Baker Street doslova „co by kamenem dohodil“, prakticky za rohem)

Strand Magazine - měsíčník, vydávaný v Británii letech 1891-1950, v němž vycházely původní Doylovi povídky od SCAN (vydaná 1891), první povídky, až do povídky SHOS, chronologicky posledního vydaného „kanonického“ díla (1927), v tomto časopise měl vydávat své povídky i sám Watson (Doyle totiž napsal, se čtyřmi výjimkami, celý Kánon v první osobě Watsonovým jménem, proto se možná našlo tolik, kteří věřili, že Sherlock Holmes skutečně existoval)

Modrá Karbunkule (The Blue Carbuncle) - vánoční případ Sherlocka Holmese, v němž jde - stručně a bez spoilerů - o krádež vzácného modrého drahokamu a vánoční husu (BLUE)

„Byla bych opravdu ráda, kdybyste mi dal vědět, kdy dorazíte domů!“ - „Často to sám nevím, paní Hudsonová. To je ten problém s rozkouskovanými venkovskými šlechtici. Velmi těžko se plánují.“ - parafráze rozhovoru mezi Holmesem a paní Hudsonovou ze začátku filmu The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese): „Ocenila bych, kdybyste mě upozornil trochu dřív, když se chystáte neočekávaně dorazit domů.“ - „Paní Hudsonová, zločinci jsou jako nachlazení. Nikdy nevíte, kdy nějakého chytíte.“

„No, v žádném nikdy nic neříkám, nebo snad ano? Podle vás jenom vodím lidi po schodech nahoru a nosím vám snídani.“ - tady paní Hudsonová nemá tak úplně pravdu (pár slov řekne například ve STUD, EMPT, SECO nebo DYIN), je ovšem třeba přiznat, že její hlavní úlohou je skutečně vodit lidi po schodech a servírovat jídlo (případně si ještě stěžovat na Holmesovo chování nebo se o něj strachovat), její „nedůležitost“ vyjadřuje i fakt, že byla ve SCAN zničehonic přejmenována na paní Turnerovou - dalo by se říci, jak ostatně, zmínil i Doyle/Watson v DYIN, že je to postava „těžce zkoušená“

„Ó, za to může kreslíř, vymknul se kontrole! Já si musel nechat narůst tenhle knír, aby mě lidé vůbec poznali.“ - opět parafráze ze Soukromého života Sherlocka Holmese, tentokrát rozhovor mezi Holmesem a Watsonem: „Vnutil jste mi tenhle nepravděpodobný kostým, který nosím proto, že to ode mě veřejnost očekává.“ - „Za to může kreslíř.“ - a rovněž odkazuje na ilustrátora Strand Magazine Sidneyho Pageta, který „má na svědomí“ slavnou Holmesovskou čepici deerstalker a jeho invernesský plášť, ačkoliv ani jedno nebylo v Kánonu přímo zmíněno (Watsonům knír ovšem zmíněn byl, hned na několika místech)

interiér Baker Street
- pošta připíchnutá na krbové římse – odkaz na MUSG, kde Watson popisuje Holmesovu „pořádnost“ mimo jiné slovy: „nevyřízenou korespondenci přibodává zavíracím nožem doprostřed dřevěné římsy nad krbem“
- nezarámovaný portrét Henryho Warda Beechera - stejně jako zde zdobil i v Kánonu pokoj na Baker Street obraz tohoto amerického kongregacionalisty, řečníka a sociálního reformátora (RESI, CARD)
- obraz lebky - odkaz na moderního Sherlocka, jedná se o obraz nazvaný All Is Vanity od Charlese Allana Gilberta z roku 1892 (a kdo se podívá blíže, pozná, že se ve skutečnosti jedná o ženu, hledící na sama sebe do zrcadla)
- nápis na stěně - kdo je pohotový, všimne si na zdi písmen V.R. - o tom, že tyto vlastenecké iniciály (zkratka pro Victoria regina), vytvořené z děr po kulkách, zdobily zeď na jejich obývacího pokoje, se Watson zmiňuje v MUSG
- vycpaný jelen s naslouchátkem - zastupuje „moderní“ jelení lebku se sluchátky
- perská bačkora s tabákem - špička jeho perské trepky byla v knihách jedním z Holmesových oblíbených oblíbených míst na skladování tabáku (MUSG)
- dveře - na skleněných dveřích můžeme vidět několik motivů z různých Holmesových příběhů - uprostřed na modrém pozadí siluetu psa (HOUN), celkem pět žlutých kuliček (představující pět pomerančových jadérek - FIVE), čtyři žluté lvi (LION), diamant (MAZA) a úplně nahoře dva hady (SPEC)

„Všechno tohle je samozřejmě naprosto zřejmé z vašeho parfému.“ - rozpoznávání parfémů přikládal velkou důležitost i Doylův Sherlock (a stejně jako moderní protějšek ho dovedl bleskově identifikovat): „Nuže, existuje sedmdesát pět druhů voňavek a odborný kriminolog je povinen znát je tak dobře, aby mohl identifikovat kteroukoliv z nich. I v mé vlastní praxi se stalo nejednou, že řešení případu záviselo na okamžitém rozpoznání parfému.“ (HOUN)

„Proč proboha předstíráš, že jsi klientka?“ - Maryin převlek odkazuje na její SIGN, kde se poprvé objeví právě jako klientka Holmese s Watsonem

Lestradova „společenská návštěva” - ačkoliv vztah dvou detektivů nebyl, zvláště z počátku Holmesovy kariéry, nijak růžový, později měl být inspektor na Baker Street častým hostem: „Nebylo nikterak neobvyklé, že se u nás večer občas zastavil pan Lestrade ze Scotland Yardu a Sherlock Holmes jeho návštěvy jen vítal, neboť se tak dovídal všechno, co se dělo na policejním velitelství.“ (SIXN)

„Můj Boswell se učí.“ - svým Boswellem nazývá Holmes Watsona ve SCAN, čímž naráží na Jamese Boswella (1740-1795), známého životopisce anglického spisovatele Samuela Johnsona (1709-1784, jedna z vůdčích postav pozdního anglického klasicismu, autor A Dictionary of the English language (Slovník anglického jazyka), jednoho z nejvlivnějších slovníků v historii angličtiny

"Bílá jako smrt, ústa jako karmínová rána." - „upírský“ vzhled Emelie Ricoletti může odkazovat na SUSS
„Nezapomeň na mě… pamatuj pannu, pannu ze mlýna.“ - oblíbená píseň The Maid of the Mill z roku 1885 (hudba Stephen Adams, text Hamilton Aide)

„Musí jíti ten, koho ďábel žene“ („Needs must when the devil drives.“) - starý anglický idiom, který použil a zpopularizoval Shakespeare ve své hře All’s Well That Ends Well (Dobrý konec vše napraví/Konec dobrý, všechno dobré)

Hlasy pro ženy (Votes for Women) - kampaň prvních feministek - sufražetek - za volební práva žen, která ve Velké Británii nabrala na síle především v druhé polovině 19. stol, kdy začaly vznikat první organizované spolky a hnutí, mezi nimi i některé celkem radikální

doktor Hooper - Mollyino přestrojení odkazuje na doktora Jamese Barryho, o němž se až po jeho smrti v roce 1865 zjistilo, že byl ve skutečnosti ženou Margaret Ann Bulkleyovou, která se za muže převlékla proto, aby mohla vystudovat medicínu a stát se lékařkou/lékařem (první známou lékařkou v Británii)

zajímavé rysy (features of interest) - pokud lze věřit Watsonovým spisům, Holmes se mýlí - o „feautures of interest“ (které však nejsou vždy překládány jako zajímavé rysy) hovoří např. SIGN, IDEN, CROO, SOLI nebo HOUN

„Nikdy to nejsou dvojčata, Watsone!“ - možná narážka na televizní film Sherlock Holmes and the Case of the Silk Stocking, s Rupertem Everettem a Ianem Hartem v rolích Holmese a Watsona (zákaz dvojčat také koresponduje s posledním pravidel z Desatera klasické detektivky pátera Rolanda Knoxe - ačkoliv těmito pravidly se případy Sherlocka Holmese neřídí, mimo jiné také proto, že byla formulována až v roce 1929)

„Skvrna od krve na jejím prstu… předtím tam nebyla.“ - připomíná případ NORW, v němž se v domě zavražděného „objeví” přes noc krvavý otisk zatčeného hlavního podezřelého, Holmesova klienta

krvavý nápis na stěně - odkaz na STUD, kde bylo u první mrtvoly na zdi krví napsané německé Rache

„Tohle jsou hluboké vody, Watsone.“ („Those are deep waters, Watson.“) - Holmesovo poměrně oblíbené přirovnání, v Kánonu ho používá v souvislosti s případy hned několikrát - např. SPEC, SOLI, SHOS

sklon ekliptiky - jako téma hovoru zmíněn v povídce GREE, v níž se poprvé setkáváme s Mycroftem Holmesem

Watsonova služebná - o své nešikovné služebné Mary Jane se Watson zmiňuje ve SCAN, popisuje ji jako „nenapravitelnou“, zatímco Holmes ji ve své dedukci předtím nazývá „velice neobratnou a ledabylou“ a později k tomu dodává: „Stačí se podívat a vidím, že máte na vnitřní straně levé boty, zrovna tam, kde ji ozařuje oheň, poškrábanou kůži do šesti téměř souběžných rýh. Bezpochyby je způsobil někdo, kdo velmi ledabyle přejížděl kartáčem po krajích podrážky, aby z ní očistil bláto. Z toho, jak jistě chápete, mohu vyvozovat… že máte doma zvláště odstrašující exemplář ničitelky bot, jaký se mezi londýnským služebnictvem hned tak nenajde.“, pokud jde o vejce, tak ty zpackala přímo kuchařka na Baker Street v THOR, a stejně jako tady i tam byla příčinou povídka v populárním časopise

„Kdyby nebylo jednání se služebnictvem záležitostí mé ženy, promluvil bych si s vámi sám.“ - ve viktoriánské době bylo vedení domácnosti na ženách, a tedy i jednání se služebnictvem, včetně jejich propouštění

PŘIJĎTE NEPRODLENĚ, POKUD SE VÁM TO HODÍ. POKUD NE, PŘIJĎTE ROVNĚŽ. - přímý odkaz na Holmesův telegram CREE: „Přijďte neprodleně, pokud se Vám to hodí, pokud ne, přijďte rovněž. S.H.“

Diogénův klub - Diogenův klub - podle kánonu "ten nejpodivnější klub v Londýně... který sdružuje ty nejnespolečenštější a nejsamotářštější muže z celého Londýna", kde "se nikde nesmí za žádných okolností vůbec promluvit", s výjimkou Hostinského pokoje (GREE); ve filmu The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese) se z klubu de facto stává velitelství britských tajných služeb a tuto myšlenku převzalo mnoho holmesovských adaptací

Wilder - postavu představuje herec Tim Barlow, který rovněž hrál v seriálu The Adventures of Sherlock Holmes postavu ruského šlechtice v epizodě RESI, jeho jméno také může odkazovat na známého režiséra Billyho Wildera, který mimo jiné natočil již zmiňovaný Private Life of Sherlock Holmes (který tvůrci Sherlocka považují za velkou inspiraci)

Mycroftova tloušťka - v povídce GREE, první, v níž se postava Sherlockova bratra objeví, je Mycroft popsán jako někdo mnohem „větší a silnější než Sherlock“, se „sádelnatou tváří“ (nic však nenaznačuje tomu, a taky tak nikdy předtím nebyl zobrazen, že by mě být zase až tak tlustý)

„Pro toho, kdo chce studovat lidstvo, je tohle to nejlepší místo.“ - „To se opravdu hodí, protože tvůj neustále rostoucí zadek je k němu trvale přilepen.“ - naprosto stejně se Mycroft vyjadřuje i v GREE a Holmes o něm obdobně o několik odstavců dříve říká: „Mycroft bydlí v Pall Mallu a každé ráno chodí za roh na Whitehall a každý večer se vrací. Žádnou jinou fyzickou námahu nevynakládá, jak je rok dlouhý, a neuvidíte ho nikde jinde než v Diogenově klubu, který je hned naproti jeho bytu.“

„Jako vždycky, díváš se, ale nevšímáš si.“ - něco hodně podobného adresuje Holmes Watsonovi ve SCAN: „Vidíte dobře, ale nemáte onu všímavost.“

„Čekal jsem, že se uvidíme už před pár dny kvůli tomu případu v Manor House. Myslel jsem si, že to pro tebe bude trochu tvrdý oříšek.“ - „Ne, rozřešil jsem ho.“ - „Byl to samozřejmě Adams.“ - „Ano, byl to Adams.“ - téměř přesný přepis Holmesova hovoru s Mycroftem z GREE

„Pro výjimečnou mysl není jednoduché pozorovat jinou, která ji předčí.“ - podle samotného Sherlocka měl být Mycroft ještě inteligentnější než on - v GREE jak zmiňuje, že jeho bratr je „jí (schopností pozorování a dedukce) obdařen v ještě větší míře než já“ a že Mycroft je „lepší pozorovatel a umí lépe dedukovat“ než on

„Je to jenom moje domněnka, a potřebuji, abys ji potvrdil… Potřebuji vás kvůli tomu... pobíhání.“ - ověřování si svých hypotéz bylo podle Holmese něco, na co jeho bratr neměl dostatek chuti ani energie: „Kdyby detektivní umění začínalo a končilo uvažováním v křesle, byl by můj bratr největším kriminalistou všech dob. On ale nemá ani ctižádost, ani energii. Nehodlá se namáhat, aby si svá řešení ověřil…“ (GREE)
pan Melas - GREE, pan Melas, Mycroftův známý, je oním řeckým tlumočníkem, jehož případ Holmes na Mycroftův popud ve stejnojmenném případu vyšetřuje

„Pane Holmesi, přišla jsem vás požádat o radu.“ - „Poradit nebývá zvlášť těžké.“ - „A také o pomoc.“ - „Ta už občas tak snadná nebývá.“ tato výměna kopíruje jinou mezi Holmesem a jeho klientem Johnem Openshawem (FIVE)

pět pomerančových jadérek - ve stejnojmenném výše zmíněném případu sloužila jako varování/upozornění na blížící se smrt z rukou amerického Ku Klux klanu (FIVE)

sir Eustace Carmichael - postava je pravděpodobně inspirována sirem Eustacem Brackenstallem, který svou ženu rovněž týral a rovněž (nejen) za to zaplatil životem (ABBE); představuje ho herec Tim McInnerny, který měl rovněž důležitou roli v Dobrodružstvích v případu REDH a také v seriálu Doctor Who (Pán času) v epizodě The Planet of the Od (Planeta Oodů)

scéna ve vlaku - představuje v zásadě rekonstrukci jedné z nejznámějších ilustrací k Holmesovým příběhům, ilustraci k povídce SILV, potažmo k povídce BOSC, v níž se vůbec poprvé objevila Holmesova pověstná čepice a kabát

„Nemyslíte, že…“ - „Ne, nemyslím, a vy byste také neměl.“ -připomíná výměnu z VALL: „Skoro bych myslel…“ řekl jsem. „Tak proč nemyslíte?“ poznamenal Sherlock Holmes nedočkavě.

„Můžete si být ale jistý, že na tomto světě žádní duchové nejsou.“ - Holmesovo zcela racionalistické vidění světa je v rozporu s pozdějším názorem jeho tvůrce Arthura Conana Doyla, který se, zvláště po smrti své první manželky Louisy a syna Kingsleyho, živě zajímal o mystiku a spiritismus a věřil na duchy a víly

„Případ čeká!“ (”The game is afoot!“) - jedna z nejznámějších holmesovských hlášek, kterou Holmes vyslovil pouze jednou, a to sice v povídce ABBE - lepším, respektive přesnějším překladem by bylo spíše „Hra začíná“, nicméně v překladu, z které vycházím je právě tento překlad

bolest hlavy a noční čekání v zahradním domku - připomíná SPEC, v níž stejně jako zde poradil Holmes své klientce, aby šla dříve spát (a rovněž do jiného než svého obvyklého pokoje) pod záminkou bolesti hlavy

„Krásné pohlaví spadá do vaší kompetence, Watsone.“ - přesně to samé řekl Holmes Watsonovi v SECO

fotografie Irene Adler - fotografii, kterou si Holmes nechal na památku „ženy všech žen“ si vyžádal od českého krále jako zvláštní odměnu za své služby (SCAN)

vídeňský psychiatr - zjevná narážka na Sigmunda Freuda, s kterým se Holmes setkal např. v románu The Seven-Per-Cent Solution (Sedmiprocentní roztok) od Nicholase Meyera a strávil s ním několik týdnů, během nichž jej Freud léčil z kokainové závislosti

„Pokud máte na mysli romantické pletky, Watsone, což se obávám, že máte, jak jsem už vysvětlil dříve, veškeré city se mi přímo příčí. Je to písek v jemném přístroji. Prasklina ve skleněné čočce.“ - Watson má pravdu, když o chvíli později Holmesovi vytkne, že cituje sám sebe ze Strand Magazine, ve SCAN tam o něm Watson napsal toto: „Jakýkoli cit, zejména láska, se jeho chladnému, přesnému a obdivuhodně vyváženému myšlení přímo příčí... Písek v jemném přístroji či prasklina v některé ze silných čoček, které sám užívá, by nemohly způsobit větší škodu než prudký cit v povaze, jako je jeho.“

„Mozek bez srdce, počítací stroj.“ - prvým Watson nazývá Holmese v GREE, druhým v SIGN

„Žil jste život, máte minulost… No, musel jste mít… Zkušenosti.“ - konverzace tohoto typu nejsou typické jenom pro Sherlocka, ale také pro Soukromý život Sherlocka Holmese - „Holmesi. Dovolte mi se vás na něco zeptat. Doufám, že nejsem příliš troufalý, ale… byly ve vašem životě nějaké ženy?“ - „Odpověď zní ano… jste příliš troufalý.“ - a co se týče Sherlockovy minulosti, tak o té toho z Kánonu víme jenom velmi málo, Holmes se totiž, jak říká Watson v úvodu GREE, po několika společně strávených letech na Baker Street, „během naší dlouhé a důvěrné známosti se přede mnou Sherlock Holmes nikdy nezmínil o svých příbuzných a jen zřídka o svém dřívějším životě…“

„Slíbil jste, že se postaráte, aby byl v bezpečí.“ - to není poprvé, co Holmesův klient/respektive ten, koho se zavázal chránit, zemřel - stalo se to např. v již zmíněných FIVE nebo DANC a málem také v HOUN

„Tak používejte svůj mozek tak, jak je, k tomu, abyste vyloučil to nemožné, což je v tomto případě duch, a pozoroval to, co zůstane, což je v tomto případe řešení tak nepřehlédnutelně jasné, že by na něj přišel i Lestrade!“ - obdoba pravděpodobně Holmesovy nejznámější hlášky (When you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth. - „Když vyloučíme to nemožné, pak to, co zůstane, ať je to jakkoliv nepravděpodobné, musí být pravda.“), která se v Kánonu opakuje několikrát v různých podobách)

„Jeho tělo se nikdy nenašlo.“ - stejně jako se nenašlo ani v FINA (což samozřejmě posloužilo autorům pastiší - z angl. pastiche, jedná se o holmesovská díla psaná jinými autory -, kteří Moriartyho jakožto největšího Holmesova protivníka rádi oživují ze švýcarského vodního hrobu): „Veškeré pokusy najít jejich těla byly zcela beznadějné…“

„To se dá očekávat, když strčíš profesora matematiky do vodopádu.“ - tahle přesně se mělo podle Holmesova vyprávění odehrávat osudové střetnutí u Reichenbašských vodopádů, kde měl být Moeiarty významným učencem, autorem pojednání o binomických větách a monografie Dynamika asteroidu (FINA)

Reichenbaššké vodopády - obraz slavného anglického romantického malíře Williama Turnera (1775-1851)

Sherlock a meditace - trávit celé hodiny v jedné pozici byla jedna z Holmesových oblíbených „vyšetřovacích“ metod, (spolu se silným kouřením), svou techniku si mohl vylepšit mezi FINA a EMPT, kdy měl navštívit Tibet a dalajlámu

„Jedl něco?“ - „Ne, ani sousto.“ - v povídce NORW se Watson zmiňuje že, jeho přítel často nejedl, zabýval-li se nějakým náročným případem

„Všechno, co vám chci říct, vám už prolétlo hlavou. Pak možná i má odpověď prolétla vaší.“ - poslední slova této epizody a zároveň i celé první série jsou téměř doslovnou replikací z rozhovoru Holmese s profesorem Jamesem Moriartym: „Všechno, co vám chci říct, prolétlo vám už hlavou,“ řekl. „Pak ovšem i vám už prolétla hlavou má odpověď,“ opáčil jsem. (FINA)

„To je nebezpečný zvyk, dotýkat se nabité střelné zbraně v kapse županu.“ - znovu citace z konfrontace z FINA

scéna, kdy se Sherlock probudí v letadle
1895 - „nejlepší“ rok Sherlocka Holmese, ve kterém se udály některé z jeho nejvýznamnějších případů, rovněž by mohlo odkazovat na báseň 221B od Vincent Starretta, která končí slovy „a je pořád (rok) 1895“ („And it is always eighteen ninety-five“), tedy stejně jako na Johnově blogu, a do třetice se jedná o rok, kdy vyšla kniha The Memoirs of Sherlock Holmes (Vzpomínky na Sherlocka Holmese), u níž Doyle původně zamýšlel, že bude poslední

Sherlock a drogy
- „Já nejsem závislák, ale uživatel.“ - ačkoliv v dnešní době je pohled užívání kokainu nepochybně přísnější než kdysi (v 19. století se poměrně běžně užíval pro medicínské účely a stejně jako morfium nebo opium nebylo jeho užívání ani držení nelegální), ani podle dnešních měřítek by se kanonický Holmes (a ani náš Sherlock, pokud mu můžeme věřit) nedal považovat za narkomana v pravém slova smyslu - droga pro něj byla pouze náhražkou za jinou drogu, kterou byla jeho práce, a když měl ji, nepotřeboval kokain ani nic dalšího, a ačkoliv drogy rekreačně užíval dlouhá léta, uchoval si své mentální i fyzické schopnosti
- „Zmírním nudu a příležitostně zdokonalím své myšlenkové procesy… Kontrolované užívání většinou není smrtelné.“ - v SIGN Holmes uznal, že „kokain zdraví neprospívá“, ale „že výtečně povzbuzuje a podněcuje mozek, zatímco jeho druhotný účinek rychle pomíjí“
- „Morfium, nebo kokain… co to dnes bylo?“ - „Kokain. Sedmiprocentní roztok. Nechcete to také zkusit?“- začátek Podpisu čtyř, téměř stejná konverzace: „Co to dnes bylo,“ zeptal jsem se, „morfium nebo kokain?“ Malátně zvedl oči od staré, švabachem tištěné knihy, kterou měl otevřenou. „Tohle byl kokain,“ řekl, „sedmiprocentní roztok. Nechcete to také zkusit?“ (pozn. sedmiprocentní roztok je mnohem slabší množství, než se většinou užívá dnes) - SIGN
- „Ale docela rád bych našel každou unci téhle věci ve vašem vlastnictví a vylil ji z okna.“ - Watson proti Holmesově zlozvyku opakovaně protestoval a snažil se jej přesvědčit, aby užívání drog zanechal, např. v SIGN: „Považte ale, jakou cenu za to platíte! Váš mozek, jak říkáte, to možná povzbudí a osvítí, ale přece jen jde o patologický a morbidní proces, při němž dochází ke stále větší změně tkání, což může jednoho dne skončit trvalou ochablostí. Sám dobře víte, jaká krutá reakce se vzápětí dostaví. Zahráváte si, ale jednou se vám to nevyplatí. Proč máte pro pouhé prchavé potěšení riskovat ztrátu neobyčejných schopností, které jste dostal do vínku? Nezapomínejte, že vám to neříkám jen jako přítel příteli, ale také jako lékař člověku, za jehož zdravotní stav je do jisté míry zodpovědný.“
- „Nikdy během případu. Slíbil jste mi to, nikdy během případu.“ - „Ne. Jen jsem to řekl v jednom z vašich případů.“ - faktem je, že výslovně se Holmes o tom, že když má případ, vyhne se drogám, nikdy nezmínil, ačkoliv na několika místech naznačil, že se k drogám uchyloval, aby se vyhnul „tupé každodenní všednosti“ (SIGN) mezi jednotlivými případy, nebo jak říká Watson v YELL, „na protest proti jednotvárnosti existence, když se případy vyskytovaly jednou za uherský měsíc a v novinách nestálo nic zajímavého“
- Holmesův drogový zlozvyk je v Kánonu zmíněn hned několikrát, nikde není podrobněji popsáno, jaké účinky vlastně drogy měly na Holmesovu mysl a jeho případy (což nejspíše souvisí s tím, že kanonický Holmes se k drogám uchyloval jen tehdy, neměl-li „nic lepšího na práci“) - věnuje se tomu však několik pastiší, mezi nejznámějšími romány např. již zmíněný The Seven-Per-Cent Solution od Nicholase Meyera nebo The Last Sherlock Holmes Story (Poslední příběh Sherlocka Holmesa) od Michaela Dibdina, a mnohé adaptace kanonických i nekanonických příběhů, včetně amerického sherlockovského seriálu Elementary (u nás uváděn pod titulem Jak prosté)

MI5 - oficiálně Military Intelligence, Section Five nebo zjednodušeně Security Service, britská domácí kontrarozvědka a bezpečnostní služba

idiotské příběhy - kanonický Holmes neměl, třebaže jim vděčil za svou slávu a mnoho případů, na příběhy svého přítele, nijak pozitivní názor - vytýkal jim např. přílišnou romantičnost, nevědeckost a zkreslování faktů, k prvnímu románu STUD se v následujícím díle, SIGN, vyjádřil takto: „Prolistoval jsem tu knížku, ale upřímně řečeno, nemohu vám k ní pogratulovat.“

„To vás nikdy nenapadlo, že na zdravotní sestru je vaše žena až přespříliš schopná?“ - kanonická Mary měla být guvernantkou (SIGN)

„Promiňte, gongu nikdy neodolám. Nebo trošce dramatu.“ - Holmes se o svém sklonu zmiňuje v NAVA - „Watson vám dosvědčí, že nikdy nedokážu odolat dramatickému efektu“ (hodně podobně také v MAZA - „… nikdy nedokážu odolat, abych nevytvořil dramatickou situaci“) - a rovněž v románu VALL - „Watson tvrdí, že dělám z normálního života drama. Mám v sobě nějakou uměleckou žilku, která se stále bouří a vytrvale se domáhá dobře zrežírovaného představení.“ - a do třetice například v EMPT, kde se Watsonovi omlouvá za přílišnou teatrálnost

kostýmy tajného spolku - připomínají tradiční oděv amerického Ku Klux klan, který představuje nebezpečí v FIVE

Pepperův duch - oblíbený iluzionistický trik, pojmenovaný podle Johnu Henrym Pepperovi, který jej v roce 1862 veřejnou demonstrací zpopularizoval (sám trik lze však vystopovat až do 16. století a je používaný dodnes); s tímto trikem se Holmes setkal hned v několika pastiších, např. sbírce The Game’s Afoot (David Stuart Davies) nebo kolekci The Lost Casebooks of Sherlock Holmes (Donald Thomas)

„Proč jste si mě najala, abych zabránil vraždě, kterou se sama chystáte spáchat?“ - to se Holmesovi ještě skutečně, alespoň v Kánonu, nestalo, v RETI však řešil vraždu, spáchanou svým vlastním klientem, a podobně také v Ďáblově kopytu

„Paní Ricoletti je tu pohřbená, ale co se stalo s tou druhou?“ - připomíná povídku LADY, kdy byly v jedné rakvi, podstatně hlubší, než by bylo nutné, pohřbena dvě těla

Sherlock v hrobě - připomíná scénu z pátého dějství Shakespearova Hamleta - v této hře mimochodem od srpna do října 2015 zářil v hlavní roli v londýnském Barbarican Theatre představitel Sherlocka Benedict Cumberbatch

„Cherchez la femme.“ („Za vším hledej ženu.“) - francouzská fráze, pocházející z románu Alexandra Dumase staršího Pařížští mohykáni

„Skrýš je prázdná.“ („The cupboard is bare.“) - citace z dětské říkanky Old Mother Hubbard (Stará matka Hubbardová)

Reichenbaššké vodopády - místo, kde se odehrávala kanonická konfrontace mezi Holmesem a Moriartym (FINA)

Napoleon zločinu - tak Holmes Watsonovi popsal Moriartyho (FINA)

„Kdysi jste svůj mozek nazval pevným diskem.“ - odkaz na třetí epizodu první série The Great Game (Velká hra), v níž v Kánon Holmes tvrdí, že „lidský mozek je zpočátku jako malé prázdné podkroví a vy v něm máte uskladnit nábytek, který jste si vybral“

„Máte skvělý mozek, Moriarty. Obdivuji ho. Připouštím, že by dokonce mohl být srovnatelný s mým.“
- v Kánonu Holmes o Moriartym prohlásil, že „je to génius, filosof, člověk abstraktního myšlení“, že má „prvotřídní mozek“ a že v něm „konečně narazil na protivníka, který se mu v intelektu vyrovná“ - jeho „hrůza nad jeho zločiny se rozplynula v obdivu nad jeho obratností“ (FINA)
- replika je rovněž narážkou na druhý snímek „válečné“ filmové série s Basilem Rathbonem a Nigelem Brucem The Adventures of Sherlock Holmes (Dobrodružství Sherlocka Holmese) z roku 1939, kde Holmes Moriartovi řekl doslova: „Máte skvělý mozek, Moriarty. Obdivuji ho. Obdivuji ho tolik, že bych ho nejraději zabalil a naložený v alkoholu poslal do Londýnské lékařské společnosti.“

„Ale když jde o boj muže proti muži na kraji propasti… půjdete do vody vy, skrčku.“ - takto skončil jejich vzájemný souboj i v Kánonu, Holmesovi se Moriartyho podařilo shodit s využitím bojového umění baritsu (jež ovšem ve skutečnosti neexistuje a v některých vydáních EMPT bylo proto nahrazeno skutečným jiujitsu)

„Půjdeme dolů společně? Musí to být společně, ne?“ - toto měl být původně Holmesův konec (a mezi léty 1893-1903 to skutečně tak vypadalo) - Doyle Moriartyho vymyslel nejspíše právě z tohoto důvodu, chtěl se svého hrdiny, který naprosto zastiňoval jeho další a „vážnější“ literární pokusy i jeho samotného jako skutečného člověka

„Je to prosté, milý Watsone.“ („Elementary, my dear Watson.“)
- nejspíše vůbec nejznámější holmesovská hláška, kterou však Sherlock Holmes paradoxně v Kánonu nikdy nevyslovil (třikrát bychom však nalezli frázi „Exactly, my dear Watson.“ - „Přesně tak, milý Watsone.“)
- tato fráze se poprvé prokazatelně objevila v příběhu Psmith, Journalist z pera P. G. Wodehause z roku 1909 (kde Sherlock Holmes nevystupuje), -prvním Holmesem, který ji prokazatelně použil, byl Clive Brook ve filmu z roku 1929 The Return of Sherlock Holmes (Návrat Sherlocka Holmese)
- rovněž ale existují dohady, že vůbec poprvé tuto hlášku použil americký herec William Gillette ve své veleúspěšné hře Sherlock Holmes, or The Strange Case of Miss Faulkner (Sherlock Holmes, aneb podivný případ slečny Faulknerové), později přejmenovanou na Sherlock Holmes: A drama in Four Acts (Sherlock Holmes: Hra o čtyřech dějstvích) z roku 1899 - prokazatelně mu však lze přiznat pouze její variaci: „Je to prosté, milý příteli.“ („Elementary, my dear fellow.“)
- tato hláška pak byla zpopularizována především filmovou sérií s Basilem Rathbonem a Nigelem Brucem v hlavním rolích a rozhlasovou sérií The New Adventures of Sherlock Holmes (Nová dobrodružství Sherlocka Holmese), jež začínala se stejným obsazením

Mycroftův zápisník
- Redbeard - pes, kterého měl Sherlock v dětství (podle epizody His Last Vow - Jeho poslední přísaha)
- 611174 - číslo by mohlo odkazovat na datum Sherlockova narození - tradičně se za den Holmesova narození považuje 6. leden
- Vernet - francouzský malíř (buď Joseph Vernet, nebo jeho syn Antoine Charles Horace Vernet), který měl být Holmesovým vzdáleným příbuzným - bratrem jeho babičky (GREE)

„Z kapky vody by měl být myslící člověk schopný vyvodit možnost existence Atlantiku nebo Niagary.“ - Holmes cituje svůj vlastní novinový článek, nazvaný Kniha života, ze STUD: „Z kapky vody dovede myslící člověk vyvodit, jde-li o vodu z Atlantského oceánu nebo z Niagary, a přitom ani oceán, ani Niagaru nemusel vidět, ba dokonce o nich nemusel slyšet.“

„Samozřejmě upravený jako jeden z mých vzácných neúspěchů.“ - v FIVE Holmes přiznává, že byl „přelstěn“ celkem čtyřikrát, třikrát mužem a jednou ženou (míněna Irene Adler), o Holmesových neúspěších se Watson zmiňuje ještě v několika případech, z logických důvodů však o nich příliš nepíše

Nestvůrný regiment - odkaz na román A Monstrous Regiment of Women (Nestvůrný ženský regiment) ze série románů Mary Russell a Sherlock Holmes od Laurie R. Kingové