Zaspanka za vojnike (2018)

Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Překlad z odposlechu a vlastní spotting.
Na úvod děkujeme vasabimu, bez jehož pomoci bychom se s vámi o tento film nemohli podělit.

Poznámky a vysvětlivky:

Scénář filmu vychází z knih srbského biologa profesora Stevana Jakovljeviće, který do první světové války narukoval jako pětadvacetiletý. Své válečné zážitky a postřehy si zapisoval do deníků a na základě událostí v nich popsaných později napsal Srbskou trilogii.

Bitva, která je ve filmu zobrazena, je tzv. bitvou o Cer. Jednalo se o desetidenní bitvu ve druhé polovině srpna, ve které se rakousko-uherská ofenzíva pokoušela proniknout srbskými pozicemi u pohoří Cer. Akce byla součástí vůbec prvního rakousko-uherského útoku, nicméně c. a k. armáda byla odražena a donucena se stáhnout až za řeku Drinu.

Ve filmu opakovaně zazní, že koně mají větší cenu než člověk. Uvádí se, že do první světové války bylo tak či onak zapojeno na osm milionů koní, ztráty činily kolem třiceti procent (2 400 000 kusů zvířat).

Vídeňské nebo také Červencové ultimátum bylo demarší, kterou Rakousko-Uhersko zaslalo Srbsku v odpovědi na atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este. Šlo o klíčovou událost takzvané červencové krize. Doručeno bylo v 18 hodin 23. července 1914, obsahovalo seznam požadavků a přílohu popisující výsledky policejního vyšetřování atentátu v Sarajevu. Na odpověď mělo Srbsko 48 hodin.

Myšlenkou natočit film o první světové válce, ve které zahynulo 53% mužské populace tehdejšího Srbska (některé zdroje uvádějí 60 %) se tvůrci filmu Predrag „Gaga“ Antonijević a Nataša Drakulić zaobírali delší dobu. Začali podle knihy Stevana Jakovljeviće psát scénář a současně sháněli na realizaci filmu peníze. V tutéž dobu vypsalo srbské Ministerstvo kultury konkurs na scénář filmu věnovaného stému výročí konce první světové války. Konkurs vyhráli a obdrželi státní dotaci ve výši 400 000 euro, 1 300 000 euro se jim podařilo získat od různých dárců. Herci a členové štábu mimo to, že se zřekli nároku na honorář, do filmu vložili i vlastní prostředky. Tvůrci film nazývají epickým příběhem o hrdinství a přátelství, jakousi srbskou čítankou.

V období před první světovou válkou bylo Srbsko ryze agrární zemí a armáda se rekrutovala především z vesnického obyvatelstva, často vysmívaného. Právě tito „vidláci“ a „křupani“ vyhrávali Srbsku války, jak to zaznívá i ve vlastenecké písni “Gedžo gegulo“.
Proja je kukuřičný chléb připravovaný z kukuřičné mouky, soli a vody.

Lodička nebo také šajkača je součást srbského mužského kroje a dodnes je symbolem srbství.

Odborné byly výrazy převzaty z Cvičebního řádu pro polní dělostřelectvo československého vojska na Rusi schváleného velitelem československého vojska na Rusi gen. Syrovým dne 2. října 1919 v Irkutsku.


Případný přečas na jinou verzi uděláme, kontaktujte nás E-mailem uvedeným v profilu.

Délka RLS 02:00:59,168
Rozlišení 1920x810
Velikost 4 494 810 377 bajtů