Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Vlastní titulky z odposlechu ze srbštiny.
Za přečasování děkuji Tomášovi.
Vysvětlivky, zajímavosti:
K rozhovoru Antona Korošece a majora Kosmaće na ostrově Hvar:
„Bura“ je chladný nárazový vítr. Je nebezpečný, protože fouká z vnitrozemí směrem na moře, takže se proti němu těžko vrací na pevninu. Kromě toho se zvedá náhle a skoro vždy přináší těžké mraky a déšť.
„Jugo“ je teplý jižní vítr. Většinou přináší parné a dusné počasí. Místní tvrdí, že z něj bolí hlava. Jugo je nebezpečné v průplavech, které jsou často orientovány ze severu na jih. V Dubrovnické republice (italská aristokratická městská námořní republika s centrem v Dubrovníku, existovala od 14. století do roku 1808) se trestné činy spáchané za juga soudily mírněji kvůli jeho negativnímu vlivu na lidskou psychiku. Tento stav se nazýval „šempjo“ z italského scempio – hlupák, pitomec.
Soluňský proces – Proces byl úderem vůči organizaci důstojníků Černá ruka (vlivná skupina politicky činných důstojníků seskupených v organizaci Sjednocení nebo smrt). Záminkou k němu bylo vykonstruované obvinění plukovníka generálního štábu Dragutina Dimitrijeviće (Apise) z přípravy atentátu na srbského následníka trůnu, prince – regenta Alexandra Karadjordjeviće během jeho návštěvy na soluňské frontě. Dimitrijevićovi nebyla žádná účast na pokusu o atentát neprokázána, obvinil jej z ní jeho společník Rade Malobabić po mučení srbskou policií. Celkem bylo před soud postaveno osm důstojníků, jeden civilista a dva dobrovolníci. Přes naprostý nedostatek důkazů bylo devět obžalovaných odsouzeno k smrti a dva k patnácti letům žaláře. Dimitrijević – Apis a dva jeho blízcí spolupracovníci byli 29. 6. 1917 popraveni. Cestou justiční vraždy se Alexandr zbavil potencionálních odpůrců na politické scéně. Proces probíhal tajně a za zavřenými dveřmi bez přístupu veřejnosti. Na soudě se nevedly stenografické záznamy, rozhodnutí nebyla činěna na základě argumentů a protiargumentů obžaloby a obhajoby, ale pod přímým nátlakem srbského vedení. Černá ruka prakticky přestala existovat jako mocenskopolitický faktor. Vykonstruovaný proces byl zrevidován po druhé světové válce, rozsudky byly v roce 1953 zrušeny nejvyšším srbským soudem
Otevřené zdroje
Ferdinand Vrábel: Sarajevský atentát a zákulisí mezinárodní politiky
J. Pelikán a kol. : Dějiny Srbska
|