Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Vlastní překlad z odposlechu ze srbštiny.
Za přečasování na verzi WEB.h264-RBB děkuji kvakkv.
Ante Godina byl údajně poté, co v USA skončila prohibice, poslán Al Caponem do Evropy, aby vytvořil a vedl pašeráckou síť, zajišťující dodávky morfia z Království Jugoslávie do USA. Godina byl počátkem roku 1932 odhalen orgány jugoslávské státní bezpečnosti a dostal od nich nabídku, která se neodmítá – úplnou ochranu jeho pašeráckých aktivit výměnou za informace o tom, co se děje v kruzích, do kterých měl díky svým aktivitám přístup (viděli jsme v seriálu). Údajně díky Godinovi byl zmařen pokus o atentát na krále Alexandra I. v Záhřebu v roce 1933. O atentátu v Marseille se Godina dozvěděl pozdě. V den jeho spáchání poslal do Paříže informace se jménem atentátníka, atentátu však již nešlo zabránit. Godinova spolupráce s policí nikdy nevyšla najevo a nadále se těšil důvěře svých ustašovských přátel. V dobách existence Nezávislého státu Chorvatsko byl šéfem tajné policie a zajišťoval ochranu Ante Paveliće. O jeho poválečném osudu existují dvě verze – podle první skončil v Argentině, kde v Buenos Aires pracoval pro policii, podle druhé se uchýlil ke svým gangsterským přátelům do Chicaga. Druhá verze se jeví pravděpodobnější.
Předobrazem Draginje, matky boxera Benziňáka, byla Milunka Savić, mnohými označována za srbskou Janu Orleánskou. Pro své válečné hrdinství byla nejdekorovanější vojačkou v historii moderního válečnictví. Do armády vstoupila v roce 1912 v době balkánských válek jako Milun Savić. Předstírala, že je muž, aby uchránila před mobilizací svého bratra. To, že je žena, bylo odhaleno až poté, co byla raněna v roce 1913 v bitvě o Bregalnici (jednalo se o její první zranění z celkem devíti). V armádě byla ponechána a dále již bojovala pod svým jménem. V roce 1917 byla za statečnost prokázanou v bitvách oceněna králem Alexandrem I. zlatou hvězdou s meči. Během první světové války dostala ještě srbskou medaili odvahy, řád Legie Cti, nejvyšší možné francouzské vyznamenání, vyznamenání za statečnost od Britského impéria a ruský Kříž svatého Jiřího. Jako člence srbského pluku ve francouzské armádě jí byla nabídnuta Francouzi štědrá vojenská penze a byt v Paříži, to však odmítla a vrátila se do Bělehradu, kde žila celkem nuzně a zapomenuta, jistého ocenění se jí dostalo až na sklonku života. Milunka Savić měla jednu vlastní a tři adoptivní dcery, syna neměla.
Princ Pavel byl synovec jugoslávského krále Petra I. a synem knížete Arsena a ruské princezny Aurory Deminové. Studoval na Oxfordské univerzitě. V roce 1923 se oženil s řeckou princeznou Olgou. Po atentátu na krále Alexandra v roce 1934 se podle závěti stal členem regentské rady a prvním náměstkem mladého krále Petra II. Do atentátu na Alexandra I. jej politika vůbec nezajímala. Princ Pavel byl velkým znalcem a milovníkem umění, vlastnil rozsáhlé malířské sbírky, zejména sbírky starých mistrů. Díla impresionistů kupoval za státní peníze pro Národní muzeum, které v letech 1935-1944 neslo název Muzeum prince Pavla.
Z otevřených zdrojů
|