Senke nad Balkanom S02E01 (2017)

Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.

Vlastní titulky z odposlechu ze srbského originálu.
Za přečasování děkuji Tomášovi.

Vysvětlivky a zajímavosti:
17.12. 1933 – úvodní scéna prvního dílu druhé řady seriálu - pokus o atentát na krále Alexandra I. (Karadjordjeviće). Král spolu s manželkou odcestoval do Záhřebu na oslavu svých narozenin. Ante Pavlelić, který se v tu dobu skrýval v Itálii, vyslal dvojici vyškolených teroristů – Petara Oreba a Ivana Herničića, zabít krále vhozením bomby na jeho automobil. O účasti VMRO (na atentátu se měl podílet dle tohoto dílu i Hadži Arsov) neexistují žádné důkazy. Má se za to, že za tímto činem stálo pouze ustašovské hnutí.
Období vlády Alexandra I. (Karadjordjeviće), vládl od roku 1921 do své smrti v roce 1934 je nazýváno obdobím královské diktatury. Na srbské pravoslavné Vánoce dne 6. ledna 1929 se občané dozvěděli, že král nastolil režim osobní moci. Král dekrety zrušil ústavu, rozpustil parlament a místní samosprávné instituce, výrazně omezil tiskovou svobodu, zřídil soud na ochranu státu. Jmenoval novou vládu. Kabinetu předsedal jeho důvěrník generál Petar Živković. Jedním z cílů režimu osobní moci bylo definitivně zabezpečit jugoslávský trůn pro rod Karadjordjevićů. Král si přisvojil veškerou zákonodárnou a exekutivní moc, za její výkon nebyl nikomu odpovědný. Dalším ze stěžejních úkolů bylo prolomení etnických bariér dělících obyvatelstvo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zformováním jugoslávského národa. Režim zakázal používat symboly jednotlivých „plemen“, především slovinské, chorvatské ale i srbské znaky, vlajky a symboly. Název státu byl změněn na „Království Jugoslávie“. Odpovědí na nastolení diktatury byla i emigrace předáků chorvatské pravice včetně Ante Paveliće. Král Alexandar I. byl důsledným zastáncem profrancouzské orientace.
První díl druhé řady začíná pohřbem dědečka inspektora Stanka - Luky Pletikosiće. Herec Marko Nikolić zemřel po dlouhé, těžké nemoci 2. ledna 2019 ve věku 73 let. Úmrtí s pohřbem v seriálu nijak nesouvisí, pohřeb byl součástí scénáře ještě za života Marka Nikoliće.
Boza – je fermentovaný nápoj vyráběný z různých obilovin, v Srbsku nejčastěji z kukuřice. Jeho výrobce se nazývá „bozadžija“. K boze se vztahuje pořekadlo „bistar kao boza“, jeho ekvivalentem je české „má v hlavě otruby“.



Žrnov, též Žrnovan byl středověký hrad/pevnost, který se nacházel na nejvyšším vrcholu Avaly jižně od Bělehradu v Srbsku. Hrad vznikl na místě původního římského opevnění, rozšířen byl během existence středověkého srbského státu a dále rozvíjen během existence Osmanské říše. Jeho pozůstatky byly zničeny v 30. letech 20. století. Památník neznámého vojína je dílem akademického sochaře Ivana Meštroviće. Dokončen byl v roce 1938 a vznikl podle anglického a francouzského vzoru, jako tomu byl v řadě jiných zemí Dohody.
Výstavbu památníku neznámého vojína na Avale inicioval tehdejší král Aleksandar I. Karađorđević jako symbol uctění obětí balkánských válek a první světové války.

Ante Godina byl po Ante Pavelićovi a Eugenu „Dido“ Kvaternikovi třetím mužem ustašovského hnutí. Godinovu pozici v hnutí upevňovala skutečnost, že spolupracoval přímo s Al Caponem. Kromě společných obchodních zájmů je sbližovala skutečnost, že jejich matky pocházely z Rijeky.

Arno Breker byl německý sochař a architekt. Nejvíce proslul obřími sochami čistokrevných árijců, tak jak si je představoval Hitler.
Pištolj Mala byla jedna z nejznámějších osad v Bělehradě, osídlená chudinou. Výraz „Mala“ pochází z arabštiny, objevuje se však v mnoha dalších jazycích, a znamená čtvrť, ulici nebo osadu. Chudí obyvatelé údajně zabírali půdu „na pištolj“ – bezplatně. Nyní se v těchto místech nachází jedna z nejhonosnějších bělěhradských čtvrtí – Dorčol.
Informace z otevřených zdrojů
Dějiny Srbska, Jan Pelikán a kol.
Dějiny Jihoslovanských zemí, Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman a kol.