Vlastní titulky z odposlechu ze srbštiny
Přečasování Tomáš
Loučíme se se všemi, kdo s našimi hrdiny došli až sem… Děkujeme za podporu a věříme, že se setkáme u třetí řady, která se – snad – začne natáčet ještě letos. Vysílat by ji měla srbská televizní stanice „Nova S“ počátkem roku 2022. Scénář je zatím jen v hlavách scénáristů, o pár informací se však „inspektor Tane“ podělil. Děj bude zasazen do několika let, která předcházela druhé světové válce. Kromě inspektorů Pletikosiće a Tanasijeviće se setkáme s Mustafou Golubićem, s Josipem Broz Tito s Dražou Mihajlovićem a možná i s Nikolou Teslou a také s Majou Davidović.
Vysvětlivky:
Milan Stojadinovič byl předsedou jugoslávské vlády od června roku 1935. Zapojil do ní i reprezentanty Slovinců a Muslimů. Upustil od násilného prosazování ideje jugoslávství (znovu bylo povoleno užívání národních symbolů) a od represí vůči umírněné opozici. Pokoušel se o dohodu s Chorvaty, se kterými se vztahy ke konci 30. let ze strany Bělehradu horšily. Kromě funkce předsedy vlády vykonával také funkci ministra zahraničí. V zahraniční politice se zaměřoval na vytváření nových přátelských vztahů (s Německem, Itálií a s Bulharskem), což bylo ze strany jugoslávských spojenců sledováno s občasnou nedůvěrou. Jeho vládě se podařilo podepsat důležité smlouvy s Francií a s Itálií.
Anton Korošec, předseda vlády KHS v letech 1928 – 1929. V letech 1933 – 1934 byl z politických důvodů internován. Ve vládě Milana Stojadinoviće byl ministrem vnitra a ministrem školství. Byl také předsedou senátu.
Petar Živković vykonával funkci předsedy vlády po Antonu Korošcovi v lednu- říjnu 1929
Z otevřených zdrojů
Vlado Georgijev Černozemski (vlastním jménem Veličko Dimitrov Kerin) spáchal atentát na krále Alexandra z pověření Ante Paveliće. Georgiev byl členem VMRO a její předák Mihailov jej Pavelićovi takříkajíc „půjčil“. Poslední dva roky prožil Georgijev v ustašovských táborech v Itálii a v Maďarsku, odtud pak cestoval do Merseille, kde se měl 9. října 1934 vylodit jugoslávský král. Necelých pět minut poté, co král Alexander vystoupil z lodi Dubrovnik, skočil atentátník, vyčkávající na Rue Cannabiére, na schůdky vozu a několikrát vystřeli z pistole. Krále a ministra Barthou usmrtil, generála Georgese těžce zranil.
(Jože Pirjevec : Jugoslávie 1918-1992)
Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
|