Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Vlastní titulky a časování, překlad z odposlechu.
Délka epizody: 00:54:25,920 (epizoda je s rekapitulací)
Rozlišení: 1920 x 1080
Poměr stran 16:9
Poznámky a vysvětlivky:
V seriálu zazní, že dědeček Sary Kohn patřil mezi první navrátilce do Izraele. Mnoho významných účastníků první izraelsko-arabské války v roce 1948 byli Židé z Jugoslávie. Někteří z nich se později stali příslušníky Mossadu.
Milojević na poradě při představování Sary říká, že Mossad je spřátelená služba. I když to nebylo nikdy oficiálně potvrzeno, má se za to, že během války na území bývalé Jugoslávie v devadesátých letech pomáhal Mossad srbské Službě informacemi a vybavením.
Fentanyl patří do skupiny syntetických opioidů. Používá se jako opioidní analgetikum (anodynum, prostředek zmírňující bolest). Izraelci jej údajně použili při několika likvidacích. Nejdále ve výzkumu derivátů fentanylu jako chemických zbraní zašel právě Mossad.
Vuksan Milojević ukazuje svému synovi článek, který mu vytiskl vnuk Leku. Jedná se o narážku na Aleksandara „Leku“ Rankoviće, jednoho ze zakladatelů a největších legend Služby. Vuksanův pes se jmenuje „Rex“ jako pes Rankovićova přítele, kmotra a později největšího rivala Josipa Broze Tita. Téma kmotrovství a konfliktu mezi kmotry prostupuje vztahy mezi rodinami Bakrač a Milojević celou sérií.
Abu Nidal byl jedním z nejnebezpečnějších teroristů. Narodil se pod jménem Sabri Khalil Al-Bana v Palestině, přijal jméno Abu Nidal (Otec boje). Poté, co se nepohodl s Arafatem, odešel z OOP a založil vlastní organizaci Fatah-revoluční rada (FRC). Měl spojení se SFRJ a její Službou státní bezpečností, která mu několikrát poskytla útočiště a logistiku. Rozsah této spolupráce a jeho údajný osobní vztah s některými z čelných představitelů SFRJ a s příslušníky jugoslávských tajných služeb vyšetřovaly západní bezpečnostní služby. Abu Nidal byl zabit v Bagdádu v roce 2002.
Vražda Stjepana Đurekoviće, o kterém mluví Vuksan, je jednou z nejkontroverznějších akcí jugoslávské Služby státní bezpečnosti (SDB), za kterou byli po více než třech desetiletích bývalí vůdci Služby nakonec pohnáni k odpovědnosti u soudu v Německu. O motivech Djurekovićovy vraždy existuje několik teorií a Vuksanova je založen na té, že Djureković nebyl odstraněn jako politický extremista, ale jako osoba, která vyzradila hospodářské tajemství a disponovala kompromitujícími materiály týkajícími se nejvyšších státních činitelů SFRJ.
Vuksan říká, že Vidojeho se bál i Mengele. Jde o nadsázku, kterou chce Vuksan říct, že Vidoje jako příslušník Služby pronásledoval vlastizrádce a extrémisty uprchlé z bývalé Jugoslávie, kteří byli nebezpeční a zavrženíhodní jako Mengele.
Z otevřených zdrojů
|