Sherlock S03E01 (2010)

Přečas mých vlastních titulků.

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ!


ZAJÍMAVOSTI

Hlavní téma epizody, tedy Sherlockův návrat do Londýna po domnělé smrti a vysvětlení, jak se mu podařilo přežít, je inspirováno povídkou The Adventure of the Empty House (Prázdný dům), na což odkazuje i název epizody, v originále The Empty Hearse (Prázdný pohřební vůz). Názvu této epizody přizpůsobili tvůrci i oficiální oznámení data vysílání - 29. listopadu projel místy spojenými se seriálem pohřební vůz s datem vytvořeným z bílých květin.

Celá úvodní sekvence epizody (a vlastně trochu i celá epizoda) odkazuje a parafrázuje sherlockovskou internetovou fanouškovskou komunitu, která během doby, jež uplynula od vysílání druhé série, přišla se stovkami různých, více či méně možných teorií, a jež je tady personifikována do osoby Andersona.

Derren Brown - známý britský iluzionista a mentalista, natočil několik televizních sérií, které se vysílaly i u nás

„No, víš, dlažební kostky v celém okolí, dokonce i přesně ty, na kterých přistál, víš, že byly všechny…“ - odkaz na kultovní britský seriál Jonathan Creek, v níž v epizodě The Problem at Gallows Gate' jedna postava zfalšuje svou sebevraždu skokem z výšky pomocí tajných dveří pokrytých trávou a sítě

„Já věřím v Sherlocka Holmese.“ („I believe in Sherlock Holmes.“) - odkaz na hnutí, které se zorganizovalo po celém světě po odvysílání předchozí epizody Reichenbašský pád (The Reichenbach Fall), v němž fanoušci ukazovali svou lásku, podporu a víru, v to, že Sherlock nebyl podvodník. Z internetu, kde bylo prezentováno především hashtagy #IBelieveInSherlockHolmes a #IBelieveInSherlock se hnutí formou plakátů a nápisů rozšířilo i do „skutečného světa“.

Sherlock v cizině - v kánonu měl Holmes většinu ze své tříleté absence strávit právě cestováním, navštívil například pod jménem Sigerson Tibet nebo Mekku a pobyl několik měsíců ve Francii

Baron Maupertuis - zmíněn v povídce Reigateské panstvo (The Reigate Puzzle): „Celá otázka Nizozemsko-Sumaterské společnosti a kolosálních plánů barona Maupertuise je dosud v živé paměti veřejnosti a souvisí tak úzce s vysokou politikou a financemi, že není vhodným námětem pro tuto sbírku črt.“

londýnské metro - diváci, obeznámeni s londýnským metrem, si všimli, že se Johnovi podařilo přestoupit mezi několika různými linkami, aniž by zdánlivě přestoupil, a když se později Sherlock s Johnem měli nacházet na Westminsterské stanici, byla to ve skutečnosti stanice úplně jiná

Guy Fawkes Day nebo také Guy Fawkes Night či Bonfire Night se ve Velké Británii slaví každý rok 5. listopadu na výročí Spiknutí střelného prachu z roku 1605, v němž spiklenci pod vedením Roberta Catesbyho (známý Guy Fawkes měl na starosti výbušniny) chtěli vyhodit do povětří parlament v okamžiku, kdy v něm bude i král. V Británii se svátek slaví především zapalováním hranic s figurkou Guye Fawkese a odpalováním ohňostrojů a děti tradičně před oslavou prosí o „penny pro Guye“, tedy peníze na nákup věcí na oslavu.

„Pokud jsi zapomněl, práce v terénu není mou přirozeností.“ - v povídce The Adventure of the Bruce-Partington Plans (Bruce-Partingtonovy dokumenty) Sherlock vyjadřuje vyložený údiv, když se dozvídá, že k němu bratr přijde na návštěvu: „To je asi totéž, jako kdybyste potkal vůz pouliční dráhy uhánějící pěšinou mezi lukami za vsí. Mycroft má svoje vyježděné koleje, a z těch nevybočuje.“

knírek - postava Watsona byla odjakživa zobrazována s knírem, a to díky zmínkám na několika místech v Kánonu, například v povídce Charles Augustus Milverton byl popsán jako „muž střední postavy - s hranatou čelistí, silným krkem a kníry“.

„Nemohla jsem to dát k pronájmu.“ - v Kánonu se o to, aby zůstal Holmesův starý byt během jeho nepřítomnosti neobsazený, nepostarala paní Hudsonová, ale jeho bratr Mycroft: „Mycroft pečoval o to, aby můj byt a všechny listiny zůstaly ve stejném stavu, v jakém jsem je při svém odchodu zanechal.“

scéna, kdy se Sherlock po svém návratu rozhlíží z výšky po Londýně, připomíná scénu ze zatím poslední bondovky Skyfall

převlek - v povídce Prázdný dům byl Holmes v okamžiku, kdy Watsonovi prozradil, že je naživu, převlečený za starého sběratele/prodavače knih, kterého Watson poznal až ve chvíli, kdy se on dal poznat jemu, a toto zdaleka nebyl jediný případ, kdy převleku, kterým se mu zpravidla vždy podařilo Watsona zmást, využil

francouzský číšník - Holmes měl mít podle Kánonu francouzské předky, tedy alespoň v povídce The Greek Interpreter (Řecký tlumočník) se zmiňuje o tom, že jeho babička byla sestrou francouzského malíře Verneta (čímž mohl být míněn jak Claude Joseph Vernet, tak i jeho syn Antoine Charles Horace Vernet).

Mary - postava Mary Morstanové se poprvé se objevuje v románu The Sign of Four (Podpis čtyř), kde vystupuje nejprve jako Holmesova a Watsonova klientka, s níž se Watson na konci románu zasnoubí a později i ožení. V povídce Prázdný dům je naznačeno, že Mary v období Holmesovy nepřítomnosti zemřela. (A ještě jedna zajímavost, zde ji hraje skutečná životní partnerka představitele Watsona Martina Freemana Amanda Abbingtonová.)

večeře s Mary - patrně odkaz na scénu z amerického filmu Sherlock Holmes z roku 2009, kde však Holmes je na Watsonovu večeři s Mary pozván, nicméně výsledek není o mnoho lepší než zde

„Chci říct, vím, že to není dlouho…“ - v Kánonu se Watson s Mary zasnoubí jen po několikadenní známosti

„Mohlo ti to způsobit infarkt, pravděpodobně ještě způsobí.“ - v Kánonu Watson po tom, co se před ním jeho přítel odhalil, „patrně poprvé a naposledy omdlel“.

„První scénář zahrnoval to, že se vrhnu do zaparkované nemocniční dodávky…“ - jedna z nejpopulárnějších fanouškovských teorií zahrnovala tuto možnost, kterou Sherlock okamžitě zamítnul

„Za druhé, japonský způsob zápasu…" - Japonský bojové umění baritsu pomohlo Holmesovi zvítězit v souboji s profesorem Moriartym u Reichenbašských vodopádů (The Adventure of the Empty House – Prázdný dům). Toto bojové umění však ve skutečnosti neexistuje, a tak v některých vydáních bylo proto nahrazeno skutečným jiujitsu.

„Víš, že na génia umíš být pozoruhodně hloupý.“ - Sherlockova reakce na Johnovu reakci na jeho návrat a odráží Holmesovo chování v povídce, kde prohlásil: „Milý Watsone, tisíckrát se vám omlouvám. Netušil jsem, že to na vás udělá takový dojem.“

„Byl to vlastně hlavně Mycroftův nápad.“ - „Á, ale on by potřeboval důvěrníka.“ - v Prázdném domě řekl Holmes Watsonovi, když mu vyprávěl o své „smrti“ toto: „Měl jsem jen jediného důvěrníka – svého bratra Mycrofta.“

„Kolikrát jsem se s tebou málem zkontaktoval, ale… Měl jsem obavy… že by ti to mohlo vyklouznout.“ - v povídce ospravedlňuje Holmes své mlčení podobně: „V minulých třech letech jsem se nejednou chopil pera, abych vám napsal. Pokaždé mi však zadržela ruku obava, že váš láskyplný přátelský vztah by vás mohl přimět k nějaké indiskrétnosti a moje tajemství by bylo prozrazeno.“

Sherlockovy dedukce o Mary - odpovídá Maryině popisu v Podpisu čtyř
– jedináček - Mary byla jediným dítětem a sirotkem po kapitánu Morstanovi

– romantická - do Watsona se zamilovala prakticky na první pohled a zasnoubili se spolu ihned po dokončení případu

– opatrovník - pracovala jako guvernantka

– chytrá - i sám Holmes poznamenal, že Mary je „vzorná klientka“ se „správnou intuicí“ a na konci pátrání se zmínil nejen o jejím půvabu, ale i o „vynikajících schopnostech“, díky nimž jim při jejich práci „neobyčejně pomohla“

Greg, ne Graham Lestrade - v Kánonu nebyl inspektor Lestrade nikdy pojmenován (ačkoliv se v něm vyskytuje poměrně často, což pochopitelně vedlo k častým spekulacím), známe pouze začáteční písmeno jeho jména - G

hysterický záchvat paní Hudsonové - paní Hudsonová reaguje zcela stejně jako její knižní předobraz

„Jeho pohyby byly tak tiché. Tak kradmé, že mi připomínal cvičeného ohaře, čenichajícího po stopě…“ - Téměř přesná citace z románu The Sign of Four (Podpis čtyř): „Jeho pohyby byly tak čilé, tiché a kradmé jak pohyby cvičeného ohaře, čenichajícího po stopě, že mě napadlo, jak strašlivý zločinec by se z něho stal, kdyby obrátil svou energii a své vědomosti proti zákonu, místo aby je vynakládal na jeho obranu.“

„Londýn. Je jako velká odpadní stoka…“ - V románu A Study in Scarlet (Studie v šarlatové) nazývá Watson, po svém návratu z Afghánistánu, Londýn „velkou stokou, která do sebe vtahuje neodolatelnou silou všelijaké ty povaleče a lenochy z celé britské říše“.

„Jako krysy opouštějící potápějící se loď.“ - narážka, ne jediná v této epizodě, na zmínku v povídce The Sussex Vampire (Upír v Sussexu) o „obrovité kryse ze Sumatry, na jejíž příběh ještě nedozrál čas“, na jejímž základě byla napsána spousta nekanonických holmesovských románů (tzv. pastiches, např. The Giant Rat of Sumatra - Obrovitá krysa ze Sumatry, The Shadow of the Rat - Stín krysy).

„Já jsem ten chytrý.“ - podle samotného Sherlocka měl být Mycroft ještě inteligentnější než on, jak zmiňuje v povídce Řecký tlumočník, že jeho bratr je „jí (schopností pozorování a dedukce) obdařen v ještě větší míře než já“ a že Mycroft je „lepší pozorovatel a umí lépe dedukovat než on“.

zlatá rybka - slangové označení (mimo jiné) pro hloupé a duchem nepřítomné lidi s krátkou pamětí

„Pojďme na dedukce.“ - Sherlock a Mycroft spolu podobně soupeřili v Řeckém tlumočníkovi, kde si za svůj objekt vybrali jednoho staršího muže Mycroftova Diogénova klubu

čepice - Sherlockova a Mycroftova dedukce čepice se velice podobá scéně z povídky The Adventure of the Blue Carbuncle (Modrá karbunkule), kde je předmětem rovněž pokrývka hlavy neznámého majitele, rovněž muže, který „vede usedlý život, vychází jen málokdy z domu, docela odvykl pohybu, je mu něco přes čtyřicet, má prošedivělé vlasy, které si v poslední době dal ostříhat“

„Velikost čepice?“ - „Nebuď hloupý. Některé ženy mají také velké hlavy.“ - v Karbunkuli velikost čepice posloužila Holmesovi k dedukci o inteligenci majitele: „Je to přece otázka prostoru a jeho kapacity. Člověk s tak velkým mozkem něco v hlavě mít musí.“

„Napsal jsem blog o odlišné pevnosti v tahu různých přírodních vláken.“ - v Kánonu se Watson zmiňuje o několika Holmesových manuskriptech.

„Jdi do…“ - „Zakašlejte.“ („F…“ - „cough“) - přiznávám, že v tomto bodě má překladatelská schopnost poněkud selhala. Nepadal mě jediný způsob, jak anglický „výraz“ f… cough, který se používá místo známého fuck off tam, kde by z nějakého důvodu nebylo možné či vhodné použít přímo slovo fuck. (A tohle po mě, prosím, doopravdy nechtějte překládat.)Kromě toho by také, podle toho, co jsem si zjistila, mělo zakašlání Johnovu pacientovi nějak pomoci s jeho... problémem.

moučnivka - plísňové onemocnění dutiny ústní, které se vyskytuje převážně u batolat

Sherlock vyšetřuje s ženou - možný odkaz na seriál americké CBS Elementary, kde Sherlock Holmes řeší v moderním New Yorku případy s Joan Watsonovou.

„… opičí žlázky, ale dost o profesoru Presburym.“ - odkaz na povídku The Creeping Man (Šplhající muž)

„Nevlastní otec vystupující jako přítel přes internet.“ - „Pane Windibanku, vy jste úplný a naprostý…“ - odkaz na povídku A Case of Identity (Případ totožnosti), kde se jedná o velmi podobnou situaci, a kde Holmes nazývá chování nevlastního otce své klientky „malicherně krutým, sobeckým a bezcitným úskokem.“

doktor Verner - v Kánonu mladý lékař a Holmesův vzdálený příbuzný, který si od Watsona odkoupil jeho lékařskou praxi (The Adventure of the Norwood Builder - Stavitel z Norwoodu)

„Mám krámek, přesně na nároží Church Street. Časopisy a dvdčka.“ - Celá scéna odkazuje na scénu, kdy Holmes přišel za Watsonem do ordinace v převlečení za starého prodavače knih se slovy: „Můj krámek s knihami najdete na nároží Church Street a vždycky vás v něm rád uvítám.“ Rovněž zmiňuje i knihy Britské ptactvo, Svatou válku a Původ uctívání stromů (o několik scén dříve). Podobnou scénu bychom také mohli najít ve filmu The Spider Woman (Pavoučí žena) z roku 1944, sedmým z klasické série s Basilem Rathbonem v hlavní roli.

Sherlock Holmes a Jack Rozparovač - se sériovým vrahem, který v roce 1888 vraždil prostitutky v londýnském Whitechapelu se Sherlock Holmes utkal hned několikrát v různých nekanonických dílech na stránkách knih (např. Study in Terror - Studie v hrůze, Dust and Shadow - Prach a stín), na filmovém plátně (Murder by Decree - Vražda na úrovni), v rozhlasu (Sherlock Holmes and The Ripper - Sherlock Holmes a Rozparovač) i ve světě počítačových her (Sherlock Holmes versus Jack the Ripper - Sherlock Holmes versus Jack Rozparovač). Ve fiktivním životopise Sherlock Holmes of Baker Street Williama S. Baring-Goulda je za vraha označen inspektor Scotland Yardu Athelney Jones, jež se objevil např. v Podpisu čtyř.

„Pozor na mezery.“ - (nejprve to nejdůležitější, což možná nikoho nezajímá, ale je třeba to zmínit, na tuto zajímavost, která mi prve unikla, mě upozornil v komentářích uživatel YjM a já se rozhodla jeho popis zčásti využít) Spojení „pozor na mezery“ (mind the gap) se používá ve spoustě zemí (poprvé bylo použito právě v londýnském metru) jako upozornění na mezeru mezi nástupištěm a vozem/vagonem metra, buď jako součást hlášení nebo v jiné např. vizuální podobě. Rovněž se vyskytuje v řadě jiných literárních a jiných uměleckých děl, např. v románu Neverwhere (Nikdykde) Neila Gaimana, odehrávajícího se v londýnském podzemí, kde dostává poněkud jiný význam.

„Jsou to vagony, ne vozy.“ - angličané dávají v tomto případě výrazu carriage, jež jsem přeložila jako vůz, před americkým car (vagon)

zmizení pasažéra za jízdy - připomíná neholmesovskou povídku sira Arthura Conana Doyla The Lost Special (Ztracený zvláštní vlak), kde dojde k záhadnému zmizení celého vlaku a rovněž příběh The Conundrum of the Coach 13 (Hádanka vagonu č. 13´) z holmesovské audioknihy The Rediscovered Railway Mysteries and Other Stories (Znovuobjevené železniční záhady a jiné příběhy), kterou čte právě „náš“ Sherlock

„Cesta mezi těmito stanicemi obvykle zabere pět minut.“ - Sherlock se spletl, ve skutečnosti by neměla trvat déle než dvě minuty

„Dostal jsi ho z obvinění z vraždy?“ - narážka na první epizodu seriálu A Study in Pink (Studie v růžové)

„Moriarty se seknul, udělal chybu.“ - v Posledním případu Holmes říká, že se mu povedlo profesoru Moriartymu dostat na kobylku, protože „udělal chybný krok, jediný, docela nepatrný krůček“

„John nebo James Watson?“ - odkaz na několik míst v Kánonu, v nichž Watsona právě jeho manželka Mary nazývá Jamesem místo Johnem, jež byly patrně výsledkem Doylovy pověstné nedůslednosti

„První slovo, pak každé třetí.“ - narážka na šifrovaný dopis v povídce The Gloria Scott (Gloria Scottová)

Saint James the Less - překlad názvu Svatý Jakub Menší (podle jednoho z dvanácti biblických apoštolů, nazývaného také Jakub Mladší nebo Alfeův), anglikánský kostel ze 40. let devatenáctého století v londýnském East Endu

ve velkém závodě o čas londýnskými ulicemi může Sherlock opět využít své detailní znalosti anglického hlavního města, v povídce The Red-headed League (Spolek ryšavců) přiznal, že je „snaha dopodrobna poznat Londýn“ je jeho koníčkem

„John je pořádný Chlapík!“ („John is quite a Guy!“) - slovní hříčka, která využívá toho, že slovo guy může být i vlastním jménem, a zároveň tak odkazuje na známého Guye Fawkese

zraněný Watson - v Kánonu pouze v povídce The Three Garridebs (Tři Garridebové), Sherlockova reakce je však v obou případech obdobná a v Kánonu je jednou z mála příležitostí, která dokazuje, jak moc Holmesovi na jeho příteli záleží - „Neublížil vám, Watsone? Řekněte proboha, že vám neublížil!“ Stálo to za zranění – bylo by to stálo za četná zranění - že jsem poznal, jak hluboké a vřelé city se tají za tou chladnou maskou. Jasné, neúhybné oči se na okamžik zamžily, pevné rty se chvěly. Poprvé a jedinkrát jsem viděl, že Holmes má nejen skvělý mozek, ale i horoucí srdce.

Larry Grayson - britský komik a televizní moderátor, který byl na vrcholu své slávy v 70. a 80. letech minulého století, v Británii si brýle na řetízku spojují s jeho jménem

Sherlockovi rodiče - v Kánonu nejsou nikde zmíněni, zde je hrají skuteční rodiče představitele hlavní role Benedicta Cumberbatche herci Timothy Carlton a Wanda Ventham

Lord Moran - narážka na Prázdný dům, v němž byl hlavním zločincem plukovník Sebastian Moran

„Ne podzemní síť, Johne, je to síť podzemní dráhy.“ - slovní hříčka, která využívá několika významů anglického slova underground, které (mimo jiné) krom tajný, nelegální nebo podzemní označuje také v britské angličtině metro

„Na mapách ne, ale když vyloučíš všechny ostatní faktory, tak ta jediná věc, která zůstane, musí být pravdivá.“ - obdoba pravděpodobně Holmesovy nejznámější hlášky (When you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth. - „Když vyloučíme to nemožné, pak to, co zůstane, ať je to jakkoliv nepravděpodobné, musí být pravda.“ ), která se v Kánonu opakuje několikrát v různých podobách

"Pamatuj, pamatuj…" - „… střelný prach, zrada a spiknutí." („Remember, remember… - „… Gunpowder treason and plot.“) - citace ze známé říkanky, vztahující se ke Spiknutí střelného prachu

Sumatra Road - ve skutečnosti ne stanice (asi 8 kilometrů od Westminsterského paláce), nicméně v Londýně bychom našli několik opuštěných stanic, a tato byla konkrétní byla inspirována North End Station, název byl vybrán jako další odkaz na „obrovitou krysu ze Sumatry“

„V tom voze metra je bomba.“ - plán teroristů vyhodit do povětří sídlo britského parlamentu za použití londýnského metra se objevil také ve filmu V for Vendetta (V jako Vendeta), kde hrál představitel inspektora Lestrada Rupert Graves

„Byl jsi ten nejlepší a nejmoudřejší člověk, jakého jsem kdy poznal.“ - narážka na Watsonova poslední slova v Posledním případu, která měla být zároveň i posledními slovy o slavném detektivovi vůbec. Píše o něm jako o „nejlepším a nejmoudřejším člověka, jakého kdy poznal“.

LAZARUS - odkaz na biblického Lazara z Betánie, kterého Ježíž zázračně vzkřísil z mrtvých

„A ta tvoje síť bezdomovců?“ - i tento nápad byl převzat z Kánonu Sherlocka Holmese, místo bezdomovců však detektivovi za drobné pomáhala banda na ulici žijících dětí, jež nazýval "příležitostní malí detektivové z Baker Street" (Baker Street Irregulars), naposledy jsme se s nimi setkali v epizodě The Great Game

„Jako výstup ze hry.“ - podobným způsobem (nepochybně za pomoci určitého množství peněz) se Holmesovi podařilo dostat do domu Irene Adler v povídce A Scandal in Bohemia (Skandál v Čechách)

„A jeden poslední tah… míček na squash do podpaží. Aplikuj dostatečný tlak a na okamžik přeruší puls.“ - známý kouzelnický trik, který se shodou okolností objevil několik dní po vysílání Reichenbašského pádu v epizodě My Bloody Valentine (Můj krvavý Valentýn) seriálu Mentalista

„Trochu mě to… zklamalo.“ - Andersonova reakce má pravděpodobně symbolizovat to, co si v ten okamžik říkali tisíce sherlockovských fanoušků, kteří stejně jako on strávili dva roky vymýšlením vlastních teorií (a je tedy jen logické, že alespoň část z nich bude zklamaná jakýmkoli řešením, stejně jako by byl pravděpodobně Anderson) a vlastně i některé čtenáře původních Holmesových příběhů po zveřejnění povídky Prázdný dům, v němž je příběh Holmesova přežití rovněž podán jeho vlastními ústy, což stejně jako nyní nabízelo prostor k pochybnostem o jeho pravdivosti

scéna epizody kdy se všichni sejdou na Baker Street, aby si připili, připomíná závěrečnou scénu z epizody Prázdný dům vychvalovaného seriálu televize Granada, kde hlavní roli hrál Jeremy Brett

„Znáš mé metody, Johne.“ - v knihách mnohokráte Holmes žádal Watsona o jeho pohled na problém/případ/předmět, který měli před sebou (př. v románech The Hound of Baskervilles - Pes Baskervillský a The Sign of Four - Podpis čtyř nebo v povídce The Blue Carbuncle - Modrá Karbunkule), případně jeho teorii, a svou žádost většinou doplnil slovy "Znáte mé metody" nebo jejich obdobou

V epizodě se kromě výše zmíněných vyskytlo i několik (možných) narážek na kultovní britský seriál Doctor Who (Pán času), na němž se podílejí všichni tři muži „za Sherlockem“ a jehož hlavním tvůrcem je nyní Steven Moffat.
– Mark Gatiss, autor této epizody, přiznal, že ho k použití londýnského metra inspiroval starý příběh The Web of Fear (Síť strachu)

– „Stavím se na Baker Street, kdo ví, vyskočím z dortu.“ - v epizodě z páté série The Vampires of Venice (Upíři benátští), tak hlavní hrdina (jedenáctá „inkarnace Doktora ztvárněná Mattem Smithem, který se mimochodem ucházel rovněž o roli Watsona v tomto seriálu) skutečně učiní

– kdo se díval pozorně, mohl si všimnout, že mezi papíry na Andersonově nástěnce je jeden, na němž je nakreslené něco, co podezřele připomíná modrou policejní budku (která se rovněž vyskytovala v některých, nejspíše nemíněných vážně, fanouškovských teoriích)

– Mollyina dlouhá šála - (pravděpodobně ne, ale kdo ví…) jedno z poznávacích znamení čtvrté „inkarnace“ Doktora (představitel Tom Baker), která strávila na obrazovkách nejvíce času a patří tedy mezi nejoblíbenější a nejrozpoznatelnější, byla právě velmi dlouhá duhová šála

– „Ne, dávám přednost hladce oholeným doktorům.“ - stejně jako předchozí odkaz, nic tomu příliš nenaznačuje, na druhé straně je faktem, že za celou padesátiletou existenci seriálu byla hlavní postava Doktora vždy oholená, až na několik výjimek právě z pera Stevena Moffata

– LAZARUS - krom Bible může jméno odkazovat i na epizodu třetí série The Lazarus Experiment (Lazarův experiment), v níž si roli profesora Lazara zahrál Mark Gatiss

hudba
– hudba v restauraci - ¿Dónde Estás, Yolanda? od Pink Martini

– Mycroftův hovor se Sherlockem ke konci epizody - píseň Do You Hear the People Sing? z muzikálu Bídníci