Nesouhlasíme s umísťováním našich titulků na jiné servery a se zásahy do nich, včetně přečasů za účelem nahrání na tento, nebo jiný server jako nové verze včetně vkládání do obrazu.
Vítejte u dalšího dílu seriálu, který svého času přikoval srbské diváky k televizním obrazovkám. Někteří jej milují, jiní nenávidí, ale všichni jsou jím fascinováni. Užijte si jej i vy.
Vlastní překlad z odposlechu ze srbského a částečně ruského a makedonského originálu.
Velké díky za technickou pomoc s tímto dílem patří datel071.
Vysvětlivky:
Princ Djordje -Jiří- Karadjordjević , (27. srpna 1887 v Cetinje – 17. října 1972 Bělehrad), byl korunní princ Srbska v dobách monarchie. Jiří byl synem srbského krále Petra I. a jeho ženy, černohorské princezny Zorky.
Po smrti své matky během porodu syna Andreje se s otcem a sestrou Helenou odstěhovali do Ženevy a později do Ruska.
V Rusku Jiří navštěvoval školu cara Alexandra II. V roce 1903, po zavraždění členů do té doby vládnoucích Obrenovićů se s rodinou vrátil zpět do srbského království. Na trůn usedl jeho otec Petr I. a Jiří se stal korunním princem, kterým však nebyl dlouho. V záchvatu vzteku v roce 1909 ubil k smrti svého sluhu a byl nucen se vzdát svého dědického práva. Místo následníka trůni zaujal jeho mladší bratr Alexander I. Jiří se zúčastnil jako důstojník obou Balkánských válek a také první světové války, kde byl v bitvě u Mačkova Kamenu těžce zraněn. Po smrti krále Petra I. a následné korunovaci Alexandra I. se mezi oběma bratry vyhrotily vztahy. Alexandr se obával, že Jiří usiluje o jeho trůn, a tak byl Jiří v roce 1925 zatčen, prohlášen za duševně nemocného a žil pod policejním dohledem ve městě Niš
Nikolaj Petrovič Krasnov (5.12.1864 – 8.12.1939) , byl ruským a srbským architektem a malířem, který v letech 1887 až 1899 působil jako hlavní architekt v Jaltě na Krymu. Byl oblíbeným architektem cara Nikolaje II. Od roku 1922 žil a pracoval v Jugoslávském království a byl klíčovou postavou v architektonickém vývoji Bělehradu, který se díky Krasnovovi stal evropským městem.
Význačné stavby : budova Srbského parlamentu (do roku 2006 sídlo vlády), budovy Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Srbského archivu, kostel Panny Marie v Bělehradu (Crkva |Ružica) a další.
(z otevřených zdrojů)
|