Kapitola 41 – Minulý čas průběhový
Rok 1832. Alarm upozorní, že král Ferdinand VII. zemře předčasně. Aby se tomu zabránilo, Ministerstvo času musí monarchu přivést do současnosti a pokusit se mu zachránit život pomocí moderní medicíny. A mezitím pošle dvojníka, který ho zastoupí, dokud se neuzdraví.
Pár údajů pro orientaci v čase i prostoru:
Jerzy Grotowski (1933-1999) – polský divadelní režisér a teoretik, experimentátor a reformátor divadelního projevu.
Konstantin Sergejevič Stanislavskij (1863 – 1938) - ruský herec, podnikatel, divadelní režisér, divadelní teoretik a pedagog, který společně s Vladimírem Ivanovičem Němirovičem-Dančenkem spoluzaložil legendární Moskevské umělecké akademické divadlo (MCHAT).
Ferdinand VII. (1784 –1833) - byl dvakrát králem Španělska. Poprvé v březnu a květnu roku 1808, poté byl přinucen k abdikaci Napoleonem Bonapartem a na španělský trůn usedl král Josef I. Bonaparte, Napoleonův bratr, který vládl Španělsku až do roku 1813. Po Napoleonově pádu, kdy Španělsko získalo nezávislost, mohl Ferdinand VII. znovu usednout na trůn; vládl pak až do své smrti roku 1833.
Karel Maria Isidor Bourbonský (1788 –1855) - španělský infant a první karlistický pretendent španělského trůnu. Byl druhým synem královského páru Karla IV. Španělského a Marie Luisy Parmské a bratrem krále Ferdinanda VII. Znám byl i pod jménem „Don Carlos“.
Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806 – 1878) - španělská královna, čtvrtá manželka Ferdinanda VII. Byla dcerou Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Isabely Španělské.
Francisco Tadeo Calomarde y Arría (1773 – 1842) – španělský státník, předseda vlády.
requetes – karlistické milice, v polovině 30. let 20. století byli karlističtí requetes nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou milicí, přispěli k vítězství protirepublikánského tábora ve španělské občanské válce, karlistické milice, které od roku 1833 vlastně nikdy zcela neodložily zbraně, patřily k nejlepším polovojenským jednotkám v zemi, ovšem jejich širší působnost se omezovala pouze na oblast Navarry.
progresisté – radikální liberálové
bratři Álvarezové Quinterové - Serafín Álvarez Quintero ( 1871-1938) a jeho bratr Joaquín (1873-1944) – španělští dramatici a básnici
Baldomero Espartero (1793-1879) – hrabě z Luchany, vévoda z Victorie, španělský vojevůdce a politik
Garcilaso de la Vega (1501 - 1536) – španělský voják a básník
Paulo Coelho (1947-) – současný brazilský spisovatel
1823 – vojenská intervence mocností Svaté aliance s cílem svrhnout liberální režim, který ve Španělsku vládl v předešlých třech letech. Intervence byla podporována samotným Ferdinandem VII. a uskutečnilo ji „sto tisíc synů svatého Ludvíka“ pod velením vévody v Angouleme. Francouzská armáda prošla poloostrovem od Pyrenejí po Cádiz, kde došlo k „bitvě u Trocadera“. Výsledkem invaze bylo znovunastolení Ferdinanda VII. se všemi jeho absolutními právy.
Gaspar Melchor de Jovellanos (1744-1811) – španělský politik, právník, básník a dramatik, představitel osvícenství, který je svými básnickými díly považován za předchůdce preromantismu
José María Torrijos y Uriarte (1791 – 1831), známý jako generál Torrijos – vojenský liberální voják, bojoval ve válce za španělskou nezávislost, v roce 1831 stál v čele povstání liberálů, spolu se svými druhy byl popraven
Přeji příjemnou zábavu
Poděkování i hlas vždy moc potěší
Sedí na:
3l Minist3ri0 4x07 m1080p Esp