1
00:00:12,920 --> 00:00:16,590
Musíme si promluvit, Victore.
Budu k tobě upřímný.

2
00:00:16,820 --> 00:00:19,670
Mám pár výhrad k tomu,
jak to tady vedeš.

3
00:00:28,240 --> 00:00:31,320
Pokud jsem se v době, kdy jsem
byl polda, něco naučil, pak to,

4
00:00:31,540 --> 00:00:34,220
že je člověk dobrej tak
jako jeho parťák.

5
00:00:49,070 --> 00:00:52,970
Myslím, že si zasloužíš parťáka,
kterej ti připomene jasnej řád.

6
00:00:54,020 --> 00:00:56,870
Ne! Ne!

7
00:00:57,120 --> 00:01:00,270
Ne! Prosím!

8
00:01:01,870 --> 00:01:06,120
- Nic jsem neudělala.
- V matraci jsi měla vysílačku.

9
00:01:06,170 --> 00:01:08,440
To ale nic neznamená!

10
00:01:14,340 --> 00:01:17,490
Tohle místo vzniklo
pomocí tvých instinktů.

11
00:01:25,070 --> 00:01:30,140
Já mám taky nápady, který ti
klidně sdělím, pokud máš zájem.

12
00:01:32,070 --> 00:01:35,070
- Co myslíš?
- Nezabere to, Johne.

13
00:01:35,240 --> 00:01:39,440
- Proč ne? - Protože Victor
Strand naslouchá jen sám sobě.

14
00:01:39,470 --> 00:01:42,340
A má poskoka jako Howarda,
kterej ho nezpochybňuje.

15
00:01:42,370 --> 00:01:44,590
Právě proto ho má v oblibě.

16
00:01:44,670 --> 00:01:48,470
Mezi věcmi, který má člověk rád
a který potřebuje, je velkej rozdíl.

17
00:01:48,570 --> 00:01:50,720
Co tím chcete říct, Johne?

18
00:01:51,770 --> 00:01:55,090
Začíná se to tu zesírat.
Strandovi straší ve věži.

19
00:01:55,540 --> 00:02:00,440
Od tý doby, co se ho Morgan pokusil
otrávit, si myslí, že tu je nějaký odboj.

20
00:02:00,490 --> 00:02:03,090
Proto tak tvrdě trestá
vlastnění vysílačky.

21
00:02:03,240 --> 00:02:05,240
June?

22
........