1
00:00:07,647 --> 00:00:10,726
<i>Odjakživa jsem říkala,
že samotné by mi bylo lépe.</i>

2
00:00:10,798 --> 00:00:13,539
<i>Měla bych svou práci a přátele,</i>

3
00:00:13,546 --> 00:00:17,137
<i>ale někoho, od nějž by
se mi odvíjel celý život?</i>

4
00:00:17,686 --> 00:00:21,285
<i>- To za ty starosti nestojí.
- Sem přijde kolébka.</i>

5
00:00:21,286 --> 00:00:27,480
<i>- Jenže člověk míní, život mění...
- Přebalovací stůI můžeme dát... semhle.</i>

6
00:00:29,990 --> 00:00:32,919
Nemůžem přece rozvrhovat dětský pokoj,
když ještě žádné dítě nemáme.

7
00:00:32,920 --> 00:00:34,498
Akorát celou adopci zakřikneš.

8
00:00:34,499 --> 00:00:37,587
Sociální pracovnice by ráda viděla, kde
žijem, a tady je to jak na minovém poli.

9
00:00:37,588 --> 00:00:41,151
- Chci jí jen odvést pozornost
od všeho toho harampádí. - Zdravím.

10
00:00:41,183 --> 00:00:44,981
Janet, vítejte. Jak se máte?
Děkujeme, že jste přijela.

11
00:00:44,982 --> 00:00:47,261
Opatrně, pozor na ty hřebíky.

12
00:00:56,047 --> 00:00:58,222
Pro dítě jako stvořený, že ano?

13
00:01:06,690 --> 00:01:09,288
Stavím se ještě v laborce.
Uvidíme se po příjmu, ano?

14
00:01:09,289 --> 00:01:12,541
Jasně. Proboha. Já zapomněla,
že dnes dorazí Hobartovi.

15
00:01:12,542 --> 00:01:14,768
Rve mi srdce, když k nám
přijde pacient s Alzheimerem,

16
00:01:14,769 --> 00:01:17,045
- který má malé děti. - Pokud
nechceš, tak si ho brát nemusíš.

17
00:01:17,046 --> 00:01:19,393
- Pohovor s nimi můžu udělat já.
- Přestaň mě brát jako svou ženu.

18
00:01:19,394 --> 00:01:22,806
Ve výzkumu jsme kolegové.
Že mi to rve srdce ti říct smím,

19
00:01:22,807 --> 00:01:24,926
ale jen proto se mnou
v rukavičkách zacházet nemusíš.

20
00:01:24,927 --> 00:01:26,516
- Chovej se ke mně jako k doktorce.
- Dobře. Promiň.

21
00:01:26,517 --> 00:01:29,393
Tak je upaluj vyzpovídat,
kolegyně.
........